Mají mít učebnice jen papírovou podobu? Nebo už výuce vládnou interaktivní tabule, digitální žákovská portfolia, mobilní aplikace a podcasty? Moderní technologie do výuky patří. Ne aby nahradily papírové knihy, ale aby rozšířily možnosti učení, jako didaktické pomůcky. „I ti největší třídní lotři, kteří obvykle nedávají pozor, při poslechu audia zbystří – i když jde o stejnou informaci, jakou bych jim řekl já,“ říká na debatě podcastu Reparát učitel a lektor Vít Boček.

Ředitelé a ředitelky škol mají důležitou roli lídrů, kteří zásadně ovlivňují to, jak škola funguje, jak se v ní učí i pracuje. Pozici je ale obtížné obsadit, do většiny konkurzů se hlásí jen jeden zájemce. Na ředitele školy je totiž naloženo daleko více odpovědnosti než pouze za to, jak vzdělává. Nejdůležitější je, aby ředitel uměl delegovat úkoly a dovolil ostatním lidem, aby rostli, shodují se hosté podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus.

Čtvrtina šestiletých dětí nenastoupí do první třídy. Důvody přitom nejsou vždy jen zdravotní. Někdy se rodiče obávají, že jejich dítě je na školní docházku málo vyspělé a pod tlakem školního systému zažije neúspěch. Jindy mají děti logopedický problém nebo jiný mateřský jazyk. S obojím dnes pomáhají takzvané přípravné třídy. Tyto možnosti, odklad i docházku do „přípravky“, ale omezí novela školského zákona.

Děti z různých koutů světa, které mají nulovou nebo minimální znalost češtiny, zná české školství už desítky let. Nejvýraznější skupinou jsou v posledních třech letech studenti z Ukrajiny. Přišli z válkou zasažené země a ocitli se ve třídách, kde nikomu nerozuměli. Čelí nejen jazykové bariéře, ale i nejednotnému systému podpory. Někteří už úspěšně složili přijímací zkoušky na střední školy, jiní se „ztrácejí v překladu“ a nerozumí výuce. Jak podpořit jejich vzdělávání?

Před dvěma lety se laické veřejnosti poprvé představil jazykový model Chat GPT. Do vínku dostal schopnosti, které ho předurčily k využití ve vzdělávání. Jak se ale umělá inteligence prosazuje v českých školách? „Meziročně vidíme nárůst a nástroje umělé inteligence zatím používá při výuce zhruba 17 procent vyučujících,“ uvádí v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus Ivana Böhmová, koordinátorka pro oblast AI ve vzdělávání z Národního pedagogického institutu. (Repríza)

Střední odborné školy mohou být líhně talentů, umění a dovedností. Jak podpořit odborné školy, aby držely krok s měnícím se světem? Posunout odborné školství na vyšší úroveň můžou mezinárodní výjezdy studentů a pedagogů. „Pro řadu žáků, kteří vyjedou, je to posun, který nastartuje jejich kariéru,“ míní v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus Pavlína Kroužková z Domu zahraniční spolupráce, který pomáhá studentům odborných škol vyjíždět díky programu Evropské unie Erasmus+.

Jaká je síla slova, kultury a umění při utváření pocitu, že člověk někam patří a může být na sebe hrdý? To je otázka, která se týká v českých školách nejen menšin. Cestou k tomu může být sociální podpora okolí i umění. V případě romských žáku ho nabízí například organizace Ara Art, která se věnuje aktivistické kultuře, nebo nakladatelství Kher, které vydává dětské knihy s romskou tematikou. Jak zajistit, aby talent a potenciál dětí nepřišel vniveč?

V roce 2023 strávily české děti venku průměrně dvě hodiny denně. Rodiče se přitom podle průzkumů shodují, že děti potřebují být venku každý den a že nedostatek kontaktu s přírodou je velký problém. Musí být třída jen v budově školy? Stále více pedagogů se zajímá i o učení venku. Na takových hodinách se spojují vyučovací předměty s pohybem, teorie s praxí a lze objevit a zažít něco, co sezení v lavici nabídnout nedokáže, shodují se hosté v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.

Školní třída je kolektiv dětí s různým původem, sny a hlavně různými potřebami a omezeními. Včetně fyzických, ať už je to trvalý hendikep, dlouhodobé onemocnění nebo přechodné zranění. Jak mohou vycházet školy vstříc těmto žákům a žákyním? Důležité je dětem poskytnout pocit, že zůstávají součástí kolektivu, shodují se hosté pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.