Povinnou vojenskou službu už v Evropě zavedly Švédsko, Norsko, Litva či Lotyšsko. Polsko, Británie nebo Německo o tom vážně uvažují. Mělo by vojnu znovu zavést také Česko? „Mnozí mladí muži tam pochopí, co je život,“ chválí v Pro a Proti senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). „Není na to absolutně vybudovaná struktura, které jsme se zbavili,“ upozorňuje předseda sněmovního výboru pro obranu a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO).

Rychlejší vyhoštění nelegálních migrantů či zpřísnění kontrol pobytu žadatelů o azyl. To má přinést novela zákona ministerstva vnitra, která částečně implementuje evropský migrační pakt. Předlohu ale kritizuje opozice i neziskové organizace. „Je v rozporu s českým i mezinárodním právem,“ vadí Andree Krchové, ředitelce Konsorcia nevládních organizací pracujících s uprchlíky. „Chceme zamezit nelegální migraci,“ namítá pro Český rozhlas Plus poslanec Petr Letocha (STAN).

Ve veřejné debatě zaznívá, že kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci si Evropa bude muset vybrat mezi výdaji na obranu a dekarbonizací. „Dekarbonizace je mezi voliči nepopulární, obrana by měla být nadřazená,“ je přesvědčený ekonom a člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. „Nastalo zde falešné dilema. Obranyschopnost a Zelená dohoda se doplňují,“ nesouhlasí s ním v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus Viktor Daněk z think-tanku Europeum.

Povinné roušky, zákaz provozu restaurací – k takovým krokům se před pěti lety v březnu uchýlila vláda, aby bojovala s první vlnou covidové pandemie. Za pět let zemřelo v Česku na covid-19 v přepočtu zhruba 4000 lidí na milion obyvatel. Tím se řadíme k nejpostiženějším zemím světa. „Navrhoval jsem promoření mladé generace,“ připomíná imunolog Jiří Šinkora. „Ani po přirozeném nakažení člověk nemá dlouhodobou imunitu,“ oponuje tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula.

Ekonomika mnoha evropských zemí se nedokáže nastartovat k solidnímu růstu. V celé Unii vzrostl v roce 2024 HDP v průměru jen o necelé procento, v kontrastu s tím ekonomika Spojených států ve stejném roce vzrostla skoro o 3 procenta. „Jestli se něco nezmění, tak ten trend bude pokračovat,“ komentuje rozdíl pro Český rozhlas Plus podnikatel Martin Wichterle. „Je to velmi patrné ve sledování nejrůznějších indexů inovativních schopností,“ souhlasí ekonom Petr Zahradník.

Mezi předlistopadovými disidenty a historiky se po vydání knihy Zbyněk Fišer/Egon Bondy a Státní bezpečnost rozhořela debata o morálním profilu filozofa a ikony undergroundu. „Zbyněk Fišer a Egon Bondy jsou pro mě dvě rozdílné osoby,“ říká historik Petr Placák. „Otevřenost díla spočívá právě v tom, že z něho nemůžeme vyselektovat jenom to, co se nám hodí, ale musíme brát ty věci v kontextu a samozřejmě i s hodnotami,“ nesouhlasí spoluautor knihy Miroslav Vodrážka.

Rozhodnutí Donalda Trumpa ukončit financování zahraničního rozhlasového vysílání vyvolalo ohlas v mnoha zemích. Někteří čeští politici navrhují, aby Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda platili místo Američanů Evropané. „Pro Evropu je skutečně důležité, aby takové vysílání fungovalo,“ říká v Pro a proti europoslanec z lidovecké frakce Jan Farský (STAN). „Cesta ke shodě bude velmi složitá,“ namítá europoslanec z Patriotů pro Evropu Tomáš Kubín (ANO).

V Poslanecké sněmovně leží návrh, aby se na těhotenské testy povinně umisťovalo upozornění, které by odkazovalo na poradenství zaměřené na zachování těhotenství. Skutečně jde o poskytnutí pomoci, nebo o nátlak na zachování těhotenství? „Jedná se o podání pomocné ruky ženám, které jsou v šoku,“ argumentuje v pořadu Pro a proti předkladatelka návrhu Romana Bělohlávková (KDU-ČSL). „Prosazujete ideologii,“ nesouhlasí poslankyně Klára Kocmanová z Pirátské strany.

Některé země přehodnocují rozhodnutí pořídit si od Američanů stíhačky F-35. Česko k tomu podle premiéra Petra Fialy (ODS) nemá důvod. „Není k nim žádná alternativa,“ připomíná v Pro a proti místopředseda sněmovního výboru pro obranu, poslanec hnutí STAN Josef Flek. „Můžeme pořídit něco jiného,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost, poslanec hnutí SPD Radek Koten.