Politické strany a hnutí začaly s ostrou fází kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. „Průzkumy dlouhodobě ukazují na dva nesmiřitelné tábory a všichni komentátoři se to snaží skládat jen v rámci dvou nesmiřitelných bloků,“ poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus politolog Milan Školník z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity. „Myslím, že to je strašně naivní, protože volby většinou dopadají jinak, než jak průzkumy dlouhodobě ukazují.“

Moskva ovládá nejen konvenční válčení, ale orientuje se i v informačním prostoru. Ruská kampaň v Česku je největší v historii. Proudí k nám desítky tisíc překladů ze sankciovaných ruských webů, zjistila investigace Voxpotu. „Bavíme se o webech, které do informačního prostoru posílají informace o tom, že by Ukrajinci měli být upalováni,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus válečný reportér, šéfredaktor serveru Voxpot a politolog Vojtěch Boháč.

V květnu 2024 jmenovala současná vláda Petra Fialy (ODS, Spolu) plukovníka Otakara Foltýna do nové funkce vládního koordinátora strategické komunikace, zkráceně stratkom. Na pozici se však snesla ostrá kritika z opozičních hnutí. „Nejsem si vědom toho, že by kdykoliv strategická komunikace, byť jen náznakem, zasahovala do politického boje,“ brání se Foltýn v pořadu Osobnost Plus.

Už je to skoro dva a půl roku, co byl na Vladimira Putina vydán mezinárodním trestním soudem zatykač. A tím to prozatím skončilo. „Jako prezident, který je ve funkci, je v současné době bohužel nedotknutelný,“ uznává pro Český rozhlas Plus vyšetřovatel válečných zločinů Vladimír Dzuro. „Když vidíte obviněného válečného zločince, jak je vítán na americkém území odsouzeným zločincem, tak je vám z toho smutno.“

Demokracie na Západě prochází hlubokou vnitřní krizí a oslabuje i její postavení v globálním měřítku, píše ve své nové knize Kacířské eseje o budoucnosti svobody a demokracie filosof Václav Němec. „Krize je stav, kdy se teprve rozhoduje o tom, jestli se ty patologické tendence zafixují, anebo jestli ještě dokážeme najít nějaké východisko,“ přibližuje v pořadu Osobnost Plus.

Členství Ukrajiny v NATO je na dohlednou dobu u ledu. Minimálně do doby, kdy bude v Bílém domě Donald Trump a nebude dojednaný relativně stabilní mír, je přesvědčený bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. Rusko mezitím dál masivně útočí, mrtvé hlásí i Kyjev. „Ukrajina je blíž míru mikroskopicky. Zásadní posun je, že jednání jsou nyní vážnější než kdykoliv dřív,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus vývoj posledních dnů.

Svět včetně Evropy se stále mění, nadšení devadesátých a nultých let vystřídal pragmatismus. Je aktuální směřování Česka cynické a jak tomu pomáhá politická kampaň před parlamentními volbami? „Každá kampaň je vždycky nespokojená s věcmi tak, jak jsou, a chce je měnit,“ ujišťuje v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus ekonom, filozof a ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček. Dodává také, pro národ jsou důležité sny a čistý pragmatismus příliš nefunguje.

Americký prezident Donald Trump se chová jako slon v porcelánu, je přesvědčený jeden z nejuznávanějších českých ekonomů Jan Švejnar. A nemyslí tím jenom novou celní politiku USA, ale i vyjednávání o konci ruské války na Ukrajině. Kritici tvrdí, že jeho předchůdce Joe Biden by to s ruským prezidentem Vladimirem Putinem uměl lépe. „Biden byl na něj vždy tvrdší, dokonce ho nazval vrahem. K Putinovi a k Ukrajině měl úplně jiný přístup než Trump,“ srovnává v Osobnosti Plus.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videozprávě vzkázal, že Ukrajina nebude čekat na gesta dobré vůle, když nejsou vyslyšeny její výzvy k míru. Prezident USA Donald Trump vyhrožuje Moskvě sankcemi, pokud se mírové rozhovory nenastartují. A Vladimir Putin mlčí. „Rusové ve své propagandě bojují s kolektivním Západem a chtějí jednat s jeho pravým vůdcem, kterým je Trump, a ne s poskokem, kterým je pro ně Zelenskyj,“ říká Ondřej Šmigol z Echo24 a týdeníku Echo.