Ne náhodou říkáme ovládání hudebního nástroje „hra“. Je tomu tak ve většině jazyků. A podobně jako jiná lidská hra, třeba na honěnou, stimuluje hra na nástroj mozková centra a podporuje jejich vývoj. V pořadu Zdravíčko o tom v roce 2019 mluvil známý psychiatr Cyril Höschl. Nyní odborníka, který zemřel 21. dubna 2025, připomínáme reprízou.

Stud ve vztahu k tělu vzniká v dětství, kdy i drobné komentáře rodičů nebo učitelů ovlivňují, jak sami sebe vnímáme. Strach z odmítnutí a touha po přijetí jsou hluboce zakořeněné a ovlivňují nás v dospělosti, třeba při návštěvě sauny nebo v partnerských vztazích. Psychoterapeut a lékař Tomáš Morcinek v podcastu Balanc vysvětluje, že stud se netýká jen nahoty, ale i našich hodnot a ideálů.

Časté nutkání si odskočit na toaletu je nepříjemná a obtěžující záležitost. Zásadním způsobem ovlivňuje a narušuje běžný chod života. Člověk si nemůže naplno užít chvíle odpočinku, věnovat se svým koníčkům a o nekvalitním spánku ani nemluvě.

Obdržení oficiální diagnózy představuje pro spoustu lidí s poruchou autistického spektra zásadní životní milník. Mnozí v ní nacházejí úlevu i cestu k lepšímu pochopení sebe sama. Jenže cesta k ní bývá složitá, plná čekání, nepochopení i odmítnutí.

Co to vlastně náhražky masa jsou? Jsou zdravější než maso? Podle čeho bychom je měli vybírat? Na co si dávat pozor? Je nějaká nevhodná náhražka masa? Hrozí při nahrazování masa nedostatek některých živin? Spousta náhražek obsahuje různá aditiva, není to špatně? Tereza Bebarová se ptá nutriční terapeutky Andrey Jakešové.

V nemocnici Agel v Ostravě-Vítkovicích se jim věnují lékaři v takzvané spastické poradně. Moderuje Ivana Šuláková.

Duševní onemocnění do partnerských vztahů vstupují zásadně, ať už jde o deprese, úzkosti, nebo jiná specifika. Podle Aleše Neusara, psychologa a psychoterapeuta, je klíčové, jak moc jsou tyto odlišnosti výrazné a zda je partner dokáže přijmout. Otevřenost, empatie i schopnost nést odpovědnost za vlastní potíže jsou podle něj pro zdravý vztah zásadní, říká v podcastu Moderní láska.

Vývojové trauma, na rozdíl od jednorázových šokových událostí, vzniká dlouhodobým působením stresu a bolesti často už v dětství. Daniela Vodáčková, klinická psycholožka, psychoterapeutka, specialistka na oblast krizové intervence v podcastu Balanc vysvětluje, jak se tyto zkušenosti promítají do výběru partnerů, vztahu k sobě i okolí a proč se lidé opakovaně vracejí do podobných destruktivních vzorců.

Když jsme ve stresu, v našem těle se tvoří volné radikály kyslíku. Patří do systému přirozené obranyschopnosti organismu. Pokud je jich ale moc, škodí zdraví. K tomu dochází, pokud je stres dlouhotrvající a nám už se nedaří si od něj odpočinout.