- Podcasty
- Magazín Experiment

Poslechněte si podcast: Spíš než kyberútoky ohrožuje vědecká data lidský faktor. Proč se z vědce stane špion?
Na nápadech vědců z Evropy někdy bohatne například Čína. Odborníci upozorňují na propracovanou špionáž vědeckých dat. Zabezpečit počítače a databáze ale nestačí, říká Ágnes Kasperová, vědkyně a odbornice na kyberbezpečnost z Technické univerzity v estonském Tallinu. Cizí mocnosti podle ní využívají hlavně lidskou důvěru a neopatrnost.
Magazín Experiment
Vědecko-technologický magazín Radiožurnálu. Zabýváme se nejnovějšími vynálezy a zjišťujeme, nad čím bádají nejen čeští vědci. Zajímá nás také zákulisí vědy, jak vlastně žijí lidé, kteří zasvětili život vědě a jak fungují špičkové laboratoře. Nezapomínáme ani na moderní technologie – jaké je čeká budoucnost, jak budou sloužit člověku… nebo to bude jinak?
Magazín Experiment: Jak se provádí operace páteře? A proč se z vědce stane špion?
00:00 témata magazínu00:30 operační léčba páteře04:20 rozhovor s primářkou Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství Fakultní nemocnice v Motole Martinou Kővári08:10 výzkum skvrn ve středověkých knihách09:55 nový přístroj na měření vzdálenosti mezi hvězdami13:50 kůrovec v Kunratickém lese17:50 Rozhovor s odbornicí na kyberbezpečnost z Technické univerzity v Tallinu Ágnes Kasperovou
Češi vyvinuli mobilní robotický tomograf. Odhalí praskliny v trupu letadla i ve struktuře semen
Poškozené letadlo nebo jiné velké předměty se rentgenují podobně jako lidské tělo. Do klasického přístroje by se ale nevešly, a tak čeští konstruktéři vyrobili zařízení, které může přijet za nimi. Do hangáru za letadlem může dorazit dokonce i podrobnější zobrazovací přístroj CT čili výpočetní tomograf. Jak funguje mobilní zobrazovací jednotka vyvinutá českými konstruktéry?
Ze živých buněk se dá udělat magnetická stavebnice. Vědci by tak chtěli sestavovat náhrady orgánů
Ze zmagnetovaných lidských buněk dovedou vědci poskládat náhradní chrupavky nebo svaly. Pomocí magnetů mohou buňky přesouvat, natahovat nebo stlačovat – a to je při růstu orgánů potřeba. „Když chceme vytvořit orgán mimo tělo, nestačí umístit buňky do správných souřadnic, ale musíme je i organizovat a stimulovat. Jedním z řešení tohoto problému jsou magnetické síly,“ vysvětluje fyzioložka Claire Wilhelmová z pařížského Institutu Curie francouzského Národního výzkumného centra.
K čemu slouží biobanka? A jak se rentgenuje poškozené letadlo?
00:00 témata magazínu00:36 Banka biologického materiálu04:50 rentgen letadla08:40 Smiling Crocodile10:35 sekání trávy pod solárními panely14:34 AI nástroje na míru18:35 magnetizace živých buněk
Vůně nafty nebo třeba opečených špekáčků. Vědci zachraňují pachy ohrožené postupující změnou klimatu
Uchovat pro další generace můžeme nejen historické památky a tradice, ale také vůně. Na zajímavém evropském projektu pachového dědictví teď pracují i čeští odborníci z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd. Vůně v nás mohou vyvolávat vzpomínky a zároveň připomenout situace, které dříve byly součástí našich životů. S postupující klimatickou změnou se mnohé z nich ale definitivně vytrácejí.
Každý třetí Čech má ztukovatělá játra. Bez změny životního stylu hrozí cirhóza i rakovina
Játra jsou motorem metabolismu. Pokud nefungují správně, ovlivňuje to celý organismus – od stavu pokožky přes trávení a imunitní systém až po činnost mozku. Lékaři upozorňují, že takzvané jejich ztukovatění, které postupně vede k nevratnému poškození orgánu, postihuje až třetinu Čechů. Nemocná játra přitom nijak nebolí.
Čím Češi zaujali na EXPO 2025 v Ósace? A jak si udržet zdravá játra?
00:00 témta magazínu00:30 Expo v japonské Ósace05:00 les civilizací10:00 pachové dědictví14:15 světový den jater18:00 cena pro mladé inovátory
Evropa stále víc sází na zelenou energii. Česko patří k nejhorším v EU
Evropa loni vyrobila rekordních 45 % své elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Podmínky pro tuto výrobu se ale velmi lišily na západě a východě kontinentu, v Česku byly spíš nadprůměrné. I to vyplývá z podrobné zprávy o stavu evropského klimatu za rok 2024, kterou pro Evropskou klimatickou službu Copernicus a Světovou meteorologickou organizaci vypracovala více než stovka vědců.
V CERN se počítají jen myšlenky a nápady, věda je velmi demokratická, říká jeho ředitelka
Evropská organizace pro jaderný výzkum CERN odhaluje tajemství nejmenších částic vesmíru a přitom přináší lidstvu technologické novinky. Nedávno tam objevili další zajímavost o antihmotě. Tu sice běžně nepotkáme, ale i takový objev může být užitečný. CERN je ale rodištěm řady vynálezů, které dnes běžně používáme, připomíná ředitelka organizace, vědkyně Fabiola Gianottiová.