- Podcasty
- Český rozhlas - Věda

Poslechněte si podcast: Laboratoř: Modrásek se schovával desítky tisíc let, čelí změně klimatu
V jednom z národních parků v kanadském městě Alberta vědci objevili dosud neznámý druh motýla ostruháčka (Satyrium curiosolus). 40 tisíc let žil v izolaci, stranou od ostatních druhů, jeho genetická výbava je tak velmi originální. Ochranáři se snaží zjistit, co s ním dělá klimatická změna.
Český rozhlas - Věda
Pro fanoušky vědeckých objevů a technických zajímavostí.
Věda Plus: Kdy vznikla první umělá buňka?
Jak se netopýři dokážou adaptovat na lidi? Na co se zaměřuje Centrum precizní medicíny? Moderuje Lukáš Matoška.
Síťovka: Jak si pohlídat čas strávený na mobilu a k čemu jsou PEGI
Trávíte na mobilu hodně času? Jak si nastavit časovač, který vám pohlídá čas strávený v aplikaci? A jak poznáme, která hra do mobilu je pro vás vhodná a která ne?
Věda Plus: Hasiči mají v krvi více věčných chemikálií než zbytek populace a to u nich zvyšuje riziko kardiovaskulárních nemocí
Vyplývá to z výzkumu brněnských vědců. Co dalšího požárníkům kvůli věčným chemikáliím hrozí? A co s tím lze dělat? - Západočeská univerzita připravila pro středoškoláky placené vědecké stáže. V jakých oborech a co univerzita sleduje tím, že studentům za stáž ještě zaplatí? - Úspěšní čeští vědci pomáhají svým začínajícím kolegům prezentovat a rozvíjet nápady. O Konferenci Milovy na Vysočině je velký zájem. Jak pomáhá posouvat českou vědu dál?
Meteor: Žárovky: Audioteaser na nový pořad o vědě na Dvojce
Přemýšlíte někdy o budoucnosti? Jak se promění medicína, co za nás bude dělat umělá inteligence, jak zvládneme klimatickou změnu a energetickou krizi? Jak se v tom všem vyznat? V Žárovkách si Pavla Hubálková a Jan Lukačevič si povídají s mladými vědci a vědkyněmi, kteří mění svět. O jejich výzkumech, proměnách budoucnosti a vědě jako vášni. Žárovky poslouchejte každou sobotu po 18:00 na Dvojce anebo kdykoli zpětně na mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích.
Magazín Experiment: Neléčený vysoký krevní tlak může mít fatální následky. Co dělat, když nereaguje na běžnou léčbu?
S vysokým krevním tlakem se v Česku podle kardiologů léčí asi 35 procent dospělých. U většiny z nich se daří korigovat tlak pomocí jednoho nebo dvou léků, které musí užívat celoživotně, jinak jim hrozí například cévní mozková příhoda nebo srdeční selhání. Některým pacientům ale ani tato dávka nestačí, připomínají lékaři na Světový den hypertenze.
Věda Plus: Tým Akademie věd zkoumá nádrž Skalka na Ohři, kde lze nejčastěji narazit na věčné chemikálie, rtuť a další škodliviny v útrobách ryb
Jaká doporučení z toho vzejdou? - Už podeváté se konají Týdny mediálního vzdělávání. Do letošního ročníku se zapojilo na 470 škol, knihoven a dalších institucí z více než stovky měst. Na co se letos zaměří? - Mikrovlnami se dají ohřívat i lidské buňky - lékaři to využívají jako doplněk při léčbě rakoviny. Jak čeští vědci zdokonalují tuto málo známou metodu?
Antivirus: Obchodní řetězce trápí úniky dat zákazníků, upozorňuje Antivirus. Jak nakupovat online bezpečně?
Marks & Spencer, Dior a další obchodní řetězce hlavně z Velké Británie čelí kybernetickým útokům. Hackeři cíleně útočí na obchody, aby získali data jejich zákazníků, a navíc způsobují milionové škody. Situaci nepomáhají ani věrnostní programy a různé kartičky, které některé obchody zákazníkům nabízejí.
Planetárium: Bronzová kráska z Kladiny, sluneční bárka, pravěké pivo a kakapo soví – papoušek, který nelétá
Kráska z Kladiny: bronzová nádoba a pravěké pivo (4:53) – Historické souvislosti: Jak Amerika chtěla vystřizlivět (18:51) – Kakapo soví, papoušek, který nelétá (24:28)
Jihočeské nebe: Jižní kříž pojmenovali už první mořeplavci. Souhvězdí je pozorovatelné z jižní polokoule
Na jižní polokouli strávila opět nějaký čas ředitelka českobudějovické hvězdárny a planetária Jana Tichá. Zúčastnila se mezinárodní konference nedaleko Kapského města v Jižní Africe. Mohla tak třeba koukat na Měsíc, který se proměňuje opačným směrem.
Leonardo Plus: Hradilek a Chlebina odkrývají osudy Čechoslováků v gulagu
„První, co utrpí újmu v archivech na okupovaných územích, nejsou historicky hodnotné dokumenty jako mapy nebo matriční knihy,“ říká ukrajinská historička Anna Chlebina v pořadu Leonardo Plus. „První, o co archiv přijde, jsou fondy obětí represí a rehabilitovaných osob.“ S kolegy pátrají po osudech Čechoslováků v sovětských lágrech.