Ukrajina svádí tvrdé boje s agresorem u města Pokrovsk v Doněcké oblasti, které je důležitým dopravním a zásobovacím uzlem. Podle novináře a fotografa Stanislava Krupaře pronikli Rusové na vzdálenost asi osmi kilometrů. „Není to tak, že by se snad hroutila fronta, nicméně je to tedy velmi drsné. Nejsem vojenský expert, ale je jasné, že Pokrovsk je brána do Donbasu a jeho ztráta by byla pro Ukrajince velmi bolestivá,“ popisuje pro Český rozhlas Plus.

Při útocích ruských raket a dronů na ukrajinská města zahynuly v posledních dnech desítky lidí. Ukrajinské vedení požaduje po Západu další prostředky protiletecké obrany a také povolení k úderům v ruském vnitrozemí. „Spojené státy a další země se bojí, aby Ukrajina neprohrála, ale zároveň nechtějí, aby vyhrála. Chtějí to směřovat k neutrálnímu výsledku,“ popisuje mínění ukrajinských obyvatel i expertů podnikatel působící na Ukrajině Tomáš Fiala ze společnosti Dragon Capital.

Ministerstvo průmyslu chce, aby se Česko už v příští dekádě dostalo mezi deset zemí Evropské unie s nejvyšším HDP. Cesta vede přes vzdělávání, inovace, výzkum a digitalizaci, píše se v nové hospodářské strategii. „Objevuje se tam mnoho stejných věcí jako v předchozích textech. To znamená, že nebyly naplněny. Ale teď strategie reflektuje změny v globálním byznysu,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

Vláda schválila novelu zákoníku práce, která má zvýšit flexibilitu pro zaměstnavatele i zaměstnance. Mimo jiné se prodlužuje zkušební doba a výpovědní lhůta má začít doručením výpovědi. V návrhu naopak chybí výpověď bez udání důvodu, kterou prosazuje ODS. „Je to bod, kterým se chce odlišit směrem k pravicové politice. Jsou s tím ale spojena spíše rizika a není to to, co náš pracovní trh pálí,“ soudí analytik a člen týmu poradců ministra práce Tomáš Ervín Dombrovský.

Ukrajinci prostřednictvím dronů útočí hluboko v ruském vnitrozemí, cílem jsou vesměs ropné sklady nebo elektrárny. Drží také území v Kurské oblasti. Rusové ale postupují u města Pokrovsk, jehož ztráta by mohla mít dalekosáhlé následky a výrazně oslabit ukrajinskou obranu. Je ukrajinské vedení stále přesvědčeno, že může válku vyhrát a získat zpět okupovaná území? Moderuje Jan Bumba.

Ukrajinci prostřednictvím dronů útočí hluboko v ruském vnitrozemí, cílem jsou vesměs ropné sklady nebo elektrárny. Drží také území v Kurské oblasti. Rusové ale postupují u města Pokrovsk, jehož ztráta by mohla mít dalekosáhlé následky a výrazně oslabit ukrajinskou obranu. „Je to válka zdrojů. My nejsme sovětská armáda. Jsme nová evropská armáda s ukrajinskou zkušeností, s kreativním a statečným přístupem,“ zdůrazňuje bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.

Kandidáti na amerického prezidenta Kamala Harrisová a Donald Trump se 10. září poprvé utkají v živě vysílané televizní debatě. Ta podle politologa Tomáše Klvani volby nejspíš nerozhodne a ani jeden z účastníků v ní nemá moc co získat. „Harrisová ji potřebuje jen z toho důvodu, aby se bránila útokům, že se bojí debatovat. I kdyby se tam ale Trump svlékl do naha, tak ho bude volit stejně lidí, jako kdyby to neudělal,“ soudí v pořadu Interview Plus.

Do Prahy se sjíždějí desítky vrcholných politiků, diplomatů a byznysmenů, aby na bezpečnostní konferenci Globsec Forum diskutovali o tom, jak čelit hrozbám dnešní doby. Hlavním tématem letošního ročníku je utišení bouře, která podle organizátorů hrozí destrukcí institucí, jež jsou pilíři naší bezpečnosti. „Je to největší bouře od druhé světové války. Testuje se stabilita mezinárodního systému založeného na mezinárodním právu,“ říká prezident Globsecu Róbert Vass.

Zatímco západní svět diskutuje o další pomoci Ukrajině, ruské síly stupňují raketové a dronové útoky na ukrajinská města. Ukrajinci se naopak snaží postupovat na ruském území, kde kontrolují už přes tisíc kilometrů čtverečních. „Mezi vojáky to vneslo optimismus, do 6. srpna byli dost skeptičtí. Také občané se zaradovali, že se něco v té válce hnulo. Na druhou stranu čelí poměrně intenzivní ruské odplatě,“ rekapituluje novinářka Petra Procházková.

Vražda tří lidí v německém Solingenu, kterou spáchal Syřan hlásící se k Islámskému státu, vyostřila už tak intenzivní debatu o migraci a bezpečnosti v ulicích. „Migrace je v Německu vnímána primárně jako bezpečnostní otázka a ze všech průzkumů veřejného mínění vychází, že jde o hlavní téma pro rozhodování voličů v nadcházejících volbách,“ říká pro Český rozhlas Plus Jakub Eberle z Ústavu mezinárodních vztahů a Vysoké školy ekonomické.