Parlamentní volby suverénně vyhrálo hnutí ANO, jeho předseda Andrej Babiš zisk téměř 35 procent hlasů označil za svůj životní úspěch. „Zúročilo svou kontinuální a dobře řemeslně zpracovanou a zacílenou kampaň. V posledních 8 letech se řídí marketingovými průzkumy, vytipovali si voličskou skupinu důchodců a nese to, jak vidno, své ovoce,“ konstatuje bývalý člen hnutí a ostravský exprimátor Tomáš Macura.

Palestinské hnutí Hamás je podle světových médií rozpolcené v názoru na mírový plán Donalda Trumpa. Vojenské křídlo v Gaze s ním údajně nesouhlasí, naopak politické vedení v Kataru je mu nakloněno, bude ale požadovat změny. „Bude záležet na tlaku klíčových arabských a některých dalších muslimských zemí, které jsou do procesu zapojené, protože i u nich se začínají objevovat výhrady,“ přibližuje blízkovýchodní expert Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha.

V Česku se rodí stále méně dětí, v loňském roce to bylo dokonce vůbec nejméně za celou historii evidence obyvatel od roku 1785. A to i přesto, že státní příspěvek a daňové slevy na děti patří v mezinárodním srovnání k těm nejvyšším. „Samotná finanční podpora k podpoře rodin a jejich šťastnému fungování nestačí, je třeba ji doplnit službami,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonomka výzkumného centra IDEA Klára Kalíšková.

Prezident Petr Pavel se sešel s předsedou opozičního hnutí ANO Andrejem Babišem. Požádal ho mimo jiné o vyjasnění, jak dostojí nárokům zákona o střetu zájmu, pokud by po volbách měl sestavovat vládu. Podle Martiny Zámečníkové, ústavní právničky z Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity, se ho totiž přímo týkají ustanovení zákona o střetu zájmů a jeho novely z roku 2017, nazývané také jako Lex Babiš.

Parlamentní volby v Moldavsku vyhrála proevropská Strana akce a solidarity (PAS) prezidentky Maii Sanduové. Bývalý proruský prezident Igor Dodon svolal v reakci na výsledky voleb demonstraci před sídlem parlamentu, účast však byla mizivá. „Lidé říkají, že je to taková legrační opozice. Celý protest trval asi deset minut. Dodon není člověk, který by chtěl dělat revoluce,“ přibližuje dění v Moldavsku redaktor a odborník na postsovětský prostor Ondřej Soukup.

V Česku podle průzkumu agentury STEM ubývá lidí, kteří vnímají klimatické změny jako hrozbu – od roku 2020 jejich podíl klesl z 56 na 43 procent. „Není to poprvé, co nastává pokles, jde to ve vlnách. Vrchol uvědomění té hrozby byl někdy okolo 2019 – Greta Thunbergová, varování Mezivládního panelu pro změnu klimatu nebo přijetí Zelené dohody pro Evropu. Politika byla silně proklimatická, až se to možná přestřelilo,“ soudí Petr Daniš, autor knihy Klima je příležitost.

Rusko testuje ochotu zemí na to se bránit, o čemž podle expertů svědčí řada incidentů z poslední doby. V pátek tři ruské stíhačky na dvanáct minut vnikly do vzdušného prostoru Estonska. „Příště je nutné je sestřelit. Rusové riskovali životy svých pilotů, ale myslím, že si dopředu velmi spočítali, že sestřeleni nebudou. Testují naše rozhodovací procesy, které jsou na rozdíl od Ruska skutečně komplikované,“ soudí filmař a donedávna člen aktivních záloh Václav Marhoul.

Správně nastavené ceny nových emisních povolenek pro domácnosti splní svůj účel, aniž by neúnosně zatížily rozpočty rodin a mikropodniků, píše se v nové studii výzkumné společnosti IDEA. Pokud by se cena povolenek držela na úrovni 55 eur za tunu oxidu uhličitého, průměrnou českou domácnost by to vyšlo na 5000 korun ročně. „Pokud ovšem někdo bydlí v nezatepleném domě a topí uhlím, tak ten dopad bude mnohem vyšší,“ připouští v Interview Plus výzkumník Tomáš Protivínský.

Válka stojí Ukrajinu denně 172 milionů dolarů, což je o 32 milionů víc než před rokem. Konec konfliktu je přitom v nedohlednu. „Víceméně veškerý rozpočet, něco přes 60 miliard dolarů, který Ukrajina vybere na daních, se utrácí za obranu. Ale to nestačí, Rusko za válku utrácí více než 150 miliard dolarů ročně,“ srovnává pro Český rozhlas Plus podnikatel Tomáš Fiala. Dalších 35 miliard Ukrajině dodávají zahraniční partneři ve formě zbrojní pomoci.