Necelé tři miliony lidí v Česku k volbám nechodí vůbec nebo jen příležitostně. Podle průzkumu agentury STEM/Mark jim v politice chybí například dodržování předvolebních slibů nebo vzájemná úcta. „Napříč voličským spektrem nenajdeme žádnou politickou stranu, u které by pozitivní vnímání převažovali nad tím negativním. A totéž vidíme u jejich lídrů. Od dob opoziční smlouvy je zde velké zklamání z politiky a nedůvěra v ni,“ vysvětluje sociolog Jan Burianec z agentury STEM/Mark.

Čínský prezident Si Ťin-pching pozval na okázalou oslavu konce druhé světové války politiky z 26 zemí světa. Svět obletěly jeho společné fotografie s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem a severokorejským diktátorem Kim Čong-unem z okázalé vojenské přehlídky. „Je to demonstrace síly a poměrně úspěšná, zvlášť v kontrastu s přehlídkou 14. června v USA, která se konala k 250. výročí americké armády a zároveň na narozeniny Donalda Trumpa,“ srovnává sinolog David Gardáš.

My Němci to zvládneme. Wir schaffen das, ujistila přesně před deseti lety tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová své krajany a nechala otevřít německé hranice prchajícím hlavně ze Sýrie, Iráku nebo Afghánistánu. „Převážně jsme to zvládli, i když je zde hodně minusů. Ta věta byla možná příliš optimistická. Ale většina uprchlíků, kteří tenkrát přišli, se integrovala,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus německý novinář Steffen Neumann.

Estonsko stejně jako další pobaltské země sleduje válku na Ukrajině s obavami o svou vlastní suverenitu a bezpečnost, a to i s ohledem na početnou ruskojazyčnou menšinu. „Chtěla jsem zjistit, jak moc je to ruské obyvatelstvo pátou kolonou – jak moc se těší, anebo naopak bojí případného ruského útoku,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus novinářka Deníku N Petra Procházková, proč se po letech vrátila do Narvy, rozděleného města na hranicích s Ruskem.

Slovenská vláda po svém nástupu slibovala orientaci na všechny světové strany, její zahraniční politika ale zatím směřuje hlavně na východ. „Je to rétorika převzatá od Vladimíra Mečiara. Premiér Robert Fico už příliš nejezdí na návštěvy evropských zemí, takže ani nevíme, kde je ten největší spojenec,“ přibližuje slovenská novinářka a nová vedoucí Zahraniční redakce Českého rozhlasu Oľga Baková.

Ekonomové se předhánějí v odhadech, o kolik nové emisní povolenky prodraží náš život. Podle analytika Ondřeje Sklenáře z Asociace pro mezinárodní otázky se nepřímo promítnou do ceny většiny zboží a služeb, přímé dopady se ale budou lišit podle toho, jaký typ vytápění a dopravy domácnosti využívají. „Těch s centrálním vytápěním, jejichž členové jezdí tramvají, se prakticky nedotknou, největší naopak budou u těch, kteří topí uhlím a do práce jezdí osobním autem,“ shrnuje.

Izrael vyšetřuje pondělní tragický útok na nemocnici v Chán Júnisu, při kterém na jihu Pásma Gazy zemřelo 20 lidí včetně 5 novinářů. Podle české velvyslankyně v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové je nyní útok předmětem vyšetřování, premiér Benjamin Netanjahu se za něj ale již omluvil. „Dosud vždy, když izraelská armáda omylem zasáhla civilní cíl, tak to přiznala, vyšetřila a vyvodila důsledky,“ tvrdí.

Pro případná jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a ruského vůdce Vladimira Putina je podle řady komentátorů klíčová otázka bezpečnostních záruk – ty dosavadní totiž Ukrajině bezpečí nezajistily. „Ukrajina potřebuje, aby bylo jasně garantováno, že pokud se Rusko potřetí pokusí ji napadnout a měnit její hranice, tak to musí znamenat jasné následky,“ říká pro Český rozhlas Plus reportér Seznam Zpráv Martin Novák.

V Trutnově se do neděle koná TrutnOFF, nejstarší rockový festival u nás. Takzvaný východočeský Woodstock má 41letou tradici a počátky spojené s komunistickou perzekucí i Václavem Havlem, který má dodnes oficiální titul Náčelník. „Jak říkal, lidé sem jezdí za atmosférou spiklenecké pospolitosti. Ten festival není jen o hudbě, ale také o setkávání,“ popisuje jeho zakladatel Martin Věchet, přezdívaný Geronimo.