„Rodiče si dnes musejí respekt dětí zasloužit. Moje babička své matce vykala, respekt tam byl jasně daný a nebylo kam uhnout. V tom to mají dnešní rodiče složitější,“ říká rodinný psychoterapeut a psycholog Jan Kulhánek. „Respekt je totiž potřeba.“

„Během náročných nocí, kdy často vstávám, mi dochází se synem trpělivost. Dokážu to ale schovat v sobě a neventilovat to vůči němu,“ vypráví o aktuální situaci ve své rodině Matěj Červ. Se ženou pečuje o dvouletého a půlročního. Právě teď s nimi nastupuje na rodičovskou dovolenou, už podruhé.

„Okamžik, kdy vám dítě zmizí pod vodou a vy ho nemůžete najít, je strašlivě traumatizující. Naučte své dítě plavat hned, jak to půjde. Věnujte tomu čas a věnujte tomu peníze, protože voda je všude kolem nás,“ říká David Smejkal, záchranář a prezident Vodní záchranné služby Českého červeného kříže. „Dvacet dětí se tohle léto nevrátí od vody domů.“

„Spánek batolat bývá horská dráha. Je normální, když se děti v batolecím věku v noci stále probouzejí a potřebují naši podporu. Je ale důležité, jak se děti probouzí. Pokud je to s velkým křikem a obavami, určitě se obraťte se na spánkového odborníka,“ radí dětská spánková poradkyně Anna Růžičková.

„Moje porody byly úplně jiné, než bych si přála pro svoje klientky. Bylo to jako z příručky Takhle se to nedělá,“ říká v Houpačkách dula Barbora Nováková. „Ta jistota, že tam někdo vždycky kope za můj tým, je fajn. Tuhle zkušenost předávám dalším ženám.“

„S mýty o kojení se setkáme už v porodnici. Porod je v naší hlavě veliký milník, který nás zároveň ale trochu zaslepuje. Připravujeme se na něj, na kojení ale ne. Nečekejte, že vás kojení naučí v porodnici,“ říká v Houpačkách laktační poradkyně Natálie Forejtová. „Čas po porodu je jízda a snadno se stane, že nám do kojení vstoupí nějaký mýtus nebo poškozující rada.“

„Někdy si říkám, jak vyřešit tenhle rébus, který možná ani nemá řešení. Obdivuju každou mámu, která si to umí v sobě poskládat a mít na prvním místě sebe a svoje zdroje. Myslím si, že je to zdravé, ale chápu všechny mámy, kterým to připadá strašně těžké,“ říká Marie v rozhovoru.

„Nejběžnější trauma je, že dítěti absentuje rodič. Že ho opustil, zemřel nebo že mu dítě bylo odebráno. Dítěti s ním chybí bezpečný vztah a chybí mu jeho přítomnost v životě,“ popisuje výkonná ředitelka organizace SOS Dětské vesničky Jindra Šalátová.

„Tabulky říkají, že mezi osmnáctým a 28. měsícem přijde fáze, kdy si dítě uvědomí, že svoje vylučování může ovládat,“ říká o odplenkování dětská psycholožka Eva Němečková. „Osobně bych rozmezí této fáze ještě rozšířila, klidně i na třetí a čtvrtý rok.“