Metodik ze vzdělávacího centra Tereza Jan Froněk je odborníkem na inovace ve vzdělávání. Před začátkem školního roku pořádal po Česku s vašimi semináři a potkal se s víc než 250 vyučujícími, které mají za cíl zapojit děti více do výuky a zlepšit jejich vztah k přírodě. „Když máte dostatek dobrých zážitků s přírodou, tak se vám vytvoří vztah. Z toho vztahu můžete jít do hlubšího porozumění a k ochraně,“ říká v pořadu Host Radiožurnálu Froněk.

Hlavní náplní jeho práce je diagnostika a léčba plicních onemocnění. Za sebou má ale i několikaletou praxi ve Fakultní nemocnici Olomouc jako vedoucí spánkové laboratoře. Jak podle Milana Sovy ovlivňuje kvalitu života to, zda jsme skřivani nebo sovy? Lze natrénovat usínání? Kolik hodin denně by měl člověk spát? A co všechno se dá na plicích dnes už léčit?

Na letošním Soundtrack festivalu v Poděbradech diskutovali skladatelé Ondřej Soukup a Jan P. Muchow o tom, jak hudba ovlivňuje filmový zážitek. Proč je správná volba hudby klíčová pro divácký dojem? A sledují někdy filmy opakovaně jenom kvůli hudbě?

Desátý ročník Soundtrack festivalu v Poděbradech spojuje film s živou hudbou, koncerty a soutěže pro mladé skladatele. Co říká o letošním programu producent festivalu a člen kapely Lucie Michal Dvořák?

Národní knihovna chystá do pražského Klementina výstavu k 900. výročí úmrtí děkana pražské kapituly Kosmy, autora nejstarší české kroniky. Poprvé v historii se tu na podzim sejdou nejstarší rukopisné opisy díla. Co všechno projekt Kosmas 900 obnáší? A v čem je Kosmova kronika tak významná? „Je to nesmírně čtivé, mnohovrstevnaté a překvapivě aktuální dílo, které zcela zásadně ovlivnilo naše dějepisectví,“ připomíná Tomáš Klimek a Martina Košanová z Národní knihovny.

Kolik ovcí, tolik problémů, líčí chovatel strasti celoročního chovu, k nimž se na vesnicích přidává nelibost nově příchozích. Kolik péče chundelatí tvorové od člověka potřebují? „Ať je nechová jenom kvůli tomu, aby mu vypásly zahradu. Ať je nechová jen kvůli tomu, že se mu to líbí. Musí najít smysl, že to zvíře chci a chci pro něj něco dělat,“ říká chovatel ovcí Jan Vejčík. Jak si k nim našla vztah jeho dcera? A proč ovcí a jejich chovatelů v Česku ubývá?

Chov ovcí na vlnu neslibuje výdělek, potvrzuje chovatel ovcí Jan Vejčík. Výkupní ceny hrubé vlny začínají u koruny za kilo, ovšem i za jemná vlákna jsou poměrně nízké. „Nejkvalitnější vlna je, když stříháme na podzim. Na jaře vlna není tolik kvalitní, protože ovce mají jehňata, a to se odráží do kvality,“ nastiňuje Jiří Hrach, vítěz soutěže ve stříhání ovcí na agrosalonu Země živitelka. Proč se musí ovce stříhat každý rok? A jak chovatelé nakládají s přebytečnou surovinou?

Na výstavě Země Živitelka známý herec představuje plemeno drobné krávy Dexter, které přivezl do Česka jako první chovatel. „Může být zajímavé pro lidi, kteří chtějí hospodářství v souladu s přírodou, kde si pěstují svoje produkty a k tomu mají kravičku, která jim dá mléko. Ona dá takových pět litrů denně, což je pro rodinu úplný luxus,“ popisuje Karel Roden. Jak se stal hospodářem? A na jaké strasti naráží třeba také s pěstováním borůvek?

„Co ti konzervativní jézéďáci tak můžou vymyslet? Najednou se mi otevřely úplně nové obzory a já jsem byl nadšen,“ líčí historik stravování Martin Franc putování za regionálními potravinami. V pořadu Krmítko ochutnával kmínovou limonádu, tuřín či lebedu. „Tyhle plodiny se vyčlenily z jídelníčku i kvůli tomu, že je všeho dost a člověk si může všechno koupit,“ poukazuje spoluautor Petr Čtvrtníček. V jakých obměnách nacházeli tradiční potraviny a lze najít regionální speciality?