Majitelka ostravského klubu a antikvariátu Fiducia udržuje kulturní i přírodní rozmanitost v ulicích města. S okrašlovacím spolkem Za krásnou Ostravu pečuje o bylinkové zahrady, kde kvete sousedská pospolitost. „Přála bych si, aby město bylo divočejší, aby nebylo vyčištěné a posekané, ale abychom se vrátili zpátky k tomu, že žijeme ve městě se zvířaty a rostlinami, které mají taky právo tady být,“ říká Ilona Rozehnalová. Jak sbírá sílu, aby se o životní úroveň města zasadila?

Golfisté mění hole za flinty, nastiňuje lesník, jak se myslivost stává rozšířeným koníčkem. Strážců lesa s povolením zabíjet je v Česku na 100 tisíc, polovina z nich organizovaná v mysliveckých jednotách. „Tito lidé se po chvilce výkonu práva myslivosti úplně změnili a vnímají přírodu jinak. Začínají se starat, začínají vnímat, jestli jsou počty zvěře správně,“ přibližuje lesník Miloš Pochobradský. Jak se dívá na odnášení dříví z lesa a pytlačení? Jak se myslivost proměnila?

Vše začalo v roce 2002, kdy Jan Tomek dostal k narozeninám model parního strojku. Postupně se stal majitelem strojů, které se mu již svou velikostí nevejdou na zahradu. „Je mi potěšením, že jste se přijeli podívat a na chvíli se ponořit do 19. století, kdy parní stroje hýbaly světem,“ vítá hosty nadšený sběratel. „Dovolím si poprosit, kdyby nějaký posluchač o parním stroji věděl, rád ho získám, restauruju a bude těšit všechny, kteří se přijdou podívat,“ vyzývá Jan Tomek.

Zlomovým okamžikem v životě polárního průzkumníka Václava Pištory bylo uštknutí zmijí. Dal si závazek, že jeho pobyt na světě bude společensky prospěšný a upnul se k heslu To live, not exist. „Okamžitě jsem si to převedl na to, že bych měl pomáhat. Pomáhat lidem, dětem ve školách, povzbudit je v začátcích života, ukázat možnosti, jak se může život odvíjet dál,“ líčí cestovatel, co jej ponouklo sdílet s dětmi zkušenosti různých komunit světa. Co jim říká o mizejícím životě?

Cenu Magnesia Litera získal minulý týden román o chlapci, kterého kromě řevnivosti příbuzných tíží utajovaná kořist – lidská kost. Jeho autorka vycházela z vlastních prožitků z dětství. „Okamžik hrůzy, že se mi někdo podívá do batohu a objeví tam něco, co tam nemá být, jsem zažila asi ve třetí třídě, když jsme s kamarádem vymysleli skvělou věc, že ukradneme stravenky z okénka jídelny,“ líčí spisovatelka a učitelka Bára Dočkalová. Nakolik záměrně vkládá do knih morální apel?

Expo v japonské Ósace je platformou, kde celý svět může hledat řešení globálních problémů, věří japanolog Ondřej Hýbl. Letošní světová výstava pomyslně navazuje na Expo 1970, které se konalo tna stejném místě. Tam se také objevil poprvé koncept pračky na lidi, který na aktuálním Expu dovedli k dokonalosti. Čím ještě japonští pořadatelé překvapili a na co se mohou těšit návštěvníci českého pavilonu?

„Nemusím dělat úplně všechno a být všude. Obecně si myslím, že je trochu přeštáfkováno, takže se zase na nějakou dobu stáhnu. Vylezu, až to bude zapotřebí,“ avizuje Jakub Štáfek, představitel hlavního hrdiny ve snímku Vyšehrad Dvje. Ten boří návštěvnické rekordy, v kinech ho po prodlouženém velikonočním víkendu vidělo už téměř čtvrt milionu lidí. V čem je druhý díl drzejší? A jaké ohlasy Štáfek sbírá na postavu lehkovážného fotbalisty?

Ačkoli na Voskovce a Wericha, kteří z Československa vycestovali v roce 1939, ve Spojených státech nikdo nečekal, postupem času se uchytili krátkými rozhlasovými pořady. Nakolik zkreslený byl jejich americký pohled na válečnou Evropu? „Byla válka a bylo strašně těžké rozhodnout, co je a co není správné,“ přemítá nad zaoceánským ostřelováním Vlasty Buriana badatel Filip Šír. Co v archivech o působení divadelního dua V+W v Americe vypátral? A proč pro ně byl návrat obtížný?

Ptačí zpěv po ránu podle jedné z teorií vyjadřuje radost z přežití nebezpečí noci. Pro druhy, jejichž životním prostorem se stala města, se mění zdroje nebezpečí i čas a způsob, jakým o sobě dávají vědět. „Ten samý druh ptáka, který žije ve městě, může třeba zpívat výš, aby lépe pronikl nízkofrekvenčním šumem, který je ve městě všudypřítomný,“ popisuje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. Jak ošetřit skleněné plochy, aby pro ptactvo nebyly nebezpečné?