Krátce po volbách v roce 1948 ve Finsku se nejviditelnější otevřeně prosovětská představitelka Herta Kuusinenová dopustila chyby. V novinovém rozhovoru prohlásila, že, cituji, „Finsko je na československé cestě“. Prezident a vláda reagovali okamžitě.

Měl jsem nedávno takový strašidelný sen. Policisté mě zastavili na ulici v jakémsi americkém městě. Přimáčkli mě čelem a břichem na kapotu automobilu a bez vysvětlení mi za zády spoutali ruce.

Často slyším a často čtu, že „my nejsme ve válce“, Česká republika není válce, že nás se válka na Ukrajině netýká a že se do ní nemáme plést, nemáme se do ní nechat zatáhnout. Takže to vypadá, jako by záleželo na nás. Ne, nezáleží.

Slovensko je náš jazykově nejbližší soused a Slováci náš nejoblíbenějších a bratrský národ. To platilo desítky let. Ale už to prostě neplatí. V nedávno zveřejněném pravidelně prováděném průzkumu agentury STEM se Slovensko propadlo z mnoho let první až na desátou příčku.

Je čas si přiznat, že státní maturita je fiasko a čím dřív ji zrušíme, tím lépe. Jako každý rok je nyní nejvíc slyšet zloba maturantů na už tradiční chyby v maturitních testech státní organizace Cermat. Ale celkový obrázek je ještě mnohem horší.

Prezident Petr Pavel v poslední době čím dál výrazněji zasahuje do vnitropolitického života. Jeho vystoupení ovšem přinášejí rozdílné signály.

Prezident Pavel mezi líbivými gesty a státnickými kroky; U státní maturity propadli politici; Slovensko se v očích Čechů propadá. Dostihnout to může i Babiše; Tajné služby čekají další ruské kybernetické útoky v Evropě; Pachatelem podle barvy pleti; České průšvihy 1945-1948

Co spojuje události z konce druhé světové války v Brně a festival Meeting Brno? Účastní se Poutě smíření i mladí lidé? Zajímají se, co se před 80 lety v Pohořelicích stalo? Jakou moc při hledání společných cest mají příběhy? Co víme o staviteli Josefu Arnoldovi? Je historie jeho vily v Černých Polích ilustrací dějin Brna i celého Československa? Čím Veroniku Smyslovou fascinuje opera a může být inspirací i pro mladé? Proč tak ráda chodí po špilberském parku?

V Evropském parlamentu mezi sebou europoslanci z různých politických frakcí svádí tvrdé politické boje a někdy si ani nemohou přijít na jméno. Na trávníku s ragbyovým míčem se ale dokážou spojit i politici z úplně opačných částí spektra. V ragbyovém týmu Evropského parlamentu spolu hrají europoslanci a další pracovníci parlamentu bez ohledu na politickou příslušnost.

„Maminko, já tu knížku chci!“ „Ne, stejně ji nepřečteš.“ „Je o zvířatech! Má krásné obrázky!“ „To říkáš vždycky a stejně pak nečteš.“ „Ale maminko!!!“ Podobných rozhovorů tak osmi až devítiletých slečen s jejich rodiči jsem na pražském veletrhu Svět knihy, nad svou knížkou Z Rozárčina zápisníku, slyšela opravdu hodně.