Lídři států NATO příští týden na summitu v nizozemském Haagu zřejmě dramaticky navýší společné závazky investic do obrany. Přestože na dosavadní cíl dvou procent HDP část zemí dosáhne poprvé až letos, nový závazek má činit 5 % HDP. Podle velvyslance Česka při NATO Davida Koneckého bude summit v Haagu vnímán jako přelomový. „Bude to summit, kdy se NATO stane více evropským, a zároveň stále zůstane transatlantickým,“ očekává.

Evropská unie je na začátku dlouhého a vyčerpávajícího procesu: přípravy nového sedmiletého rozpočtu, který bude platit od roku 2028. Už v polovině července má Evropská komise předložit jeho první návrh „Bude to velice frustrující, velice dlouhé. A myslím si, že ta dohoda bude blízko v momentě, kdy každý z těch členských států bude cítit, že je přibližně stejně nespokojený,“ říká expertka na unijní rozpočet Aneta Vondrová ze Stálého zastoupení Česka při Evropské unii.

Vztahy mezi Evropskou unií a USA od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu zatěžuje také jeho celní politika. Opakovaně vyhlásil vysoké celní tarify na evropské zboží, aby je následně zase odložil. Momentálně je do července „u ledu“ 50procentní clo na výrobky z EU. Nejnověji plánuje na tuto úroveň tento týden zvýšit aspoň cla na ocel a hliník. „Je to velmi nestandardní hospodářská politika,“ soudí o přístupu amerického prezidenta ekonom a člen NERV Petr Zahradník.

Téma migrace v české ani unijní politice neutichá. Přestože si členské státy před rokem schválily migrační pakt, letos Evropská komise, po tlaku některých zemí včetně Česka, představila návrh na jeho zpřísnění. Výhrady k novým pravidlům ale mají i odborníci. Proč se nedaří vymyslet pravidla, která by se líbila všem a proč je migrace častým předvolebním tématem nejen u nás, v podcastu Bruselské chlebíčky rozebírá novinářka Jolana Humpálová.

Evropa se v důsledku ruské agrese na Ukrajině a nástupu Donalda Trumpa v USA ocitla v nové a pro ni nepřátelštější geopolitické situaci. Jeden z nejuznávanějších evropských odborníků Luuk van Middelaar její aktuální postavení popisuje jako nechráněné a osamocené. „Bylo by ale nemoudré, kdybychom pouze doufali, modlili se a zapalovali svíčky za to, že to nějak skončí,“ varuje před spoléháním na návrat starých časů. EU se podle něj musí adaptovat na novou realitu.

S ruskou invazí na Ukrajinu se v Evropské unii oživila debata o rozšíření sedmadvacítky. Kandidátskými státy se stala jak napadená země, tak Moldavsko nebo Gruzie. Černá Hora a Albánie se už k členství přibližují. Podle eurokomisařky pro rozšíření Marty Kosové se rozšiřovací proces významně proměnil a hraje teď i zásadní geopolitickou a bezpečnostní roli. „V tomto ohledu je rozšiřování důležitější než kdy dřív,“ tvrdí slovinská politička.

All of Europe is talking about a massive increase in defense spending. But according to representatives of European defence companies, there is a gap between rhetoric and real measures. "In Europe, we are still moving at a peacetime pace. We are using peacetime purchasing and testing processes," says Jan Pie, head of the European Aerospace and Defense Industry Association (ASD), which represents more than four thousand European defense companies.

Celá Evropa mluví o nutnosti masivně navyšovat výdaje na obranu. Mezi rétorikou a reálnými opatřeními je ale podle zástupců evropských zbrojovek propast. „V Evropě stále postupujeme mírový tempem. Používáme mírové nákupní a testovací procesy,“ říká Jan Pie, šéf Asociace evropského leteckého a obranného průmyslu (ASD), která zastupuje víc než čtyři tisíce evropských zbrojovek.

Europoslanci podle organizace Transparency International opakovaně promeškávají příležitosti na pořádnou reformu vlastních etických pravidel. To pak vede k opakovaným korupčním skandálům, říká šéf bruselské pobočky této organizace Nicholas Aiossa: „Máme tu europoslance, kteří vydělávají 75 tisíc eur ročně jako členové představenstev velkých mezinárodních korporací, které v Evropském parlamentu lobují.“ Pravidla Evropského parlamentu totiž střet zájmů výslovně nezakazují.