Ačkoli na Voskovce a Wericha, kteří z Československa vycestovali v roce 1939, ve Spojených státech nikdo nečekal, postupem času se uchytili krátkými rozhlasovými pořady. Nakolik zkreslený byl jejich americký pohled na válečnou Evropu? „Byla válka a bylo strašně těžké rozhodnout, co je a co není správné,“ přemítá nad zaoceánským ostřelováním Vlasty Buriana badatel Filip Šír. Co v archivech o působení divadelního dua V+W v Americe vypátral? A proč pro ně byl návrat obtížný?

„Je mi moc líto těch, kteří ze StarDance vypadnou, protože se nedozví, co ta soutěž vlastně je: půl roku společného života, kdy spolu lidi blbnou jako děti,“ popisuje. Kdy a jak začínal v baletu mezi malými děvčátky? Přemýšlí často o své další budoucnosti? Co pro něj znamenalo představení Kytice, jehož derniéra se blíží? Jak se tanečník stane v baletu sólistou?

Psát příběhy začala už v pěti letech velkými tiskacími písmeny. V knihách pro děti včetně Kosti odkazuje k morálním hodnotám a přátelství. „Tajemství úspěchu mého debutu bylo, že jsem vzkřísila příběh, který jsem napsala jako malá. Hravé dětské prvky k čtenářům hodně promluvily,“ říká ve Vizitce. Jak vypadá výuka angličtiny skrze divadlo? A jak ji v její tvorbě podpořila Amerika? Ptá se Karolína Koubová.

Ptačí zpěv po ránu podle jedné z teorií vyjadřuje radost z přežití nebezpečí noci. Pro druhy, jejichž životním prostorem se stala města, se mění zdroje nebezpečí i čas a způsob, jakým o sobě dávají vědět. „Ten samý druh ptáka, který žije ve městě, může třeba zpívat výš, aby lépe pronikl nízkofrekvenčním šumem, který je ve městě všudypřítomný,“ popisuje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. Jak ošetřit skleněné plochy, aby pro ptactvo nebyly nebezpečné?

Udělal si trenérské kurzy a pak, jak říká, uhnul k sobě. „Nechtěl jsem v sobě zabít empatii a intuici, se kterou vnímám lidi. Uvědomil si to už ve svých patnácti.“ Který zážitek ze svého dětství považuje za klíčový? Co radí svým klientům ohledně jídla? Chodí za ním i starší lidé? Proč je potřeba začít při cvičení u pocitů?

Ve věku 75 let zemřel profesor Cyril Höschl, přední český psychiatr, pedagog a publicista. Posluchačům Dvojky byl dobře známý i jako pravidelný host pořadu Jak to vidí… O složitých tématech dokázal mluvit srozumitelně, s nadhledem a respektem k různým pohledům. Poslechněte si jeden z jeho osobněji laděných rozhovorů z roku 2019 – v pořadu Stříbrný vítr přemýšlel o rodičovství, vztazích a důležitosti vnitřní svobody.

Jeho tým z platformy kolemhlíny slaví úspěchy se stolem Around, který je ručně vyrobený z kamenických odřezků a hlíny vytěžené při stavbě linky pražského metra D. „Zvětralou břidlici jsme nadrtili na prach a použili jsme ji jako hlínu. Zpracovat ji trvalo šest set hodin,“ říká ve Vizitce. Kdy je v hlíně potenciál? A proč tak rád otevírá okna ve vlacích? Ptá se Ondřej Cihlář.

Kolikrát ročně asi odvysílají všechny televizní stanice film režiséra Otakara Vávry Dívka v modrém? Úspěšná komedie vznikala ve složitém roce 1939 a premiéru měla v lednu 1940. Film se na televizních obrazovkách pravidelně objevoval i v letech socialismu přesto, že scénář k němu vznikl ve spolupráci s autorem, který sympatizoval s fašismem a nacionálním socialismem: Felixem de la Cámara. V pořadu Portréty o něm hovoří historik Eduard Burget.

Je inspirací pro všechny. Dáma, které je 102 let, je plná radosti a těší se na Velikonoce. „Na stole jsme měli mísu s vajíčky, bochánky, pekl se beránek,“ vzpomíná na dětství. Jak se dřív slavily svátky a na co ráda vzpomíná? Kde a jak se seznámila se svým manželem? Za co si pořídila svatební šaty? Poslouchá ráda rozhlas? Jak oslavila 100. narozeniny?

„Toníkova přímá lyrika“ – to je název novinkové básnické sbírky bohemisty a germanisty, rodáka ze slezské Osoblahy, který se věnuje mapování moravské německy psané literatury i její popularizaci. Básníka a pedagoga se na jeho vztah ke Krnovu, kde dnes Lukáš Motyčka žije, na „přímou“ lyriku a vše s ní související i na to, proč není epický typ, ptal Michal Bureš.