Mnohá významná místa mají v jižních Čechách své jmenovce. Tak třeba Náchod není jen východočeské okresní město s velkým zámkem, nýbrž i vesnice kousek od Tábora. Ve 14. století patřila Rožmberkům a později královskému městu Táboru.

Vsi a městečka u nás vznikala v historii různě už od středověku. Ale ani mnohem později tento trend neustal. Příkladem obce vznikající díky průmyslu až po roce 1830 je Lenora na Prachaticku.

Jan Albert Šturma zná pražskou přírodu jako málokdo. Před pár lety se mu podařilo projít městskou krajinu po vnitřních periferiích, aniž by byl spatřen. Umí přespat v křoví a ve vrstevnaté krajině čte jako v knize. Praha je jeho očima mozaikou biotopů, okraj odstavného parkoviště ekoton. Tam všude žijí organismy, pro které je volná městská nika příležitost zkusit štěstí a někdy i limity své přizpůsobivosti.

Obří houby, čínští draci i krokodýli v trávě. Nejen to na vás čeká na trase nové Skaláčkovy lesní naučné stezky ve Vřesině. Edukativní cesta lesem je plná interaktivních tabulí, zvířátek či hub a nabízí poučení i zábavu v klidové části zábavního parku.

V Pelhřimově kdysi došlo k události, která místním obyvatelům nahnala hrůzu. Když byla v roce 1732 otevřena krypta pod podlahou farního kostela svatého Bartoloměje, aby do ní pochovali nebožtíka, spatřili lidé podivnou věc.

Nejkrásnější dominantou Horních Tošanovic na Frýdecko-Místecku je bezesporu zámek. Od nepaměti k němu přiléhá rozsáhlý komplex bývalých hospodářských budov.

Čínská sonda a kvazisatelit Kamo'oalewa (4:48) – Historie: Digitální pomsta Impéria (19:00) – 30 let s Planetáriem: Pátrání po ztraceném Wogastisburgu, 2. část (25:08)

Víte, kolik druhů veverek žije v České republice? Ukládají se k zimnímu spánku? Kolik se jim průměrně za rok narodí mláďat?

Sýr s ušlechtilou modrou plísní se vyrábí na několika místech České republiky. V jižních Čechách je jeho výroba pod označením Niva tradičně spojena s Českým Krumlovem.

I když historická hranice Sudet desítky let formálně neexistuje, stále vytváří mezi lidmi předěl. Prokázala to i nejnovější studie vědců z Národního institutu SYRI. „Překvapilo nás, že i sousední obce – jedna zařazená do pohraničí, druhá do vnitrozemí – prokázaly statisticky významný rozdíl v sociálních a ekonomických hodnotách,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus sociální geografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Pavlína Netrdová, spoluautorka studie. (Repríza)