I průmyslová země jako je Česká republika může fungovat výhradně z obnovitelných zdrojů energie. Je k tomu potřeba lepší management sítí, dostatečná akumulační kapacita, ale i chytré řízení spotřeby. Naopak význam jaderné energetiky by měl postupně slábnout. Je to sice nízkoemisní zdroj, ale s vysokými environmentálními náklady a značnou společenskou a bezpečnostní zátěží. Takhle jednoznačně vidí vývoj v energetice Milan Smrž.

V Jihočeské vlastivědě tentokrát připomeneme drobnost týkající se šlechtického rodu, který se psal jako Robmhapové nebo Rabenhauptové ze Suché. Původně se jednalo o zámožnou budějovickou rodinu, jejíž členové byli povýšeni do vladyckého stavu a na přelomu 15. a 16. století vlastnili krátce tvrz Suchou, podle níž užívali přídomek.

V budovách a vnějších prostorách kampusu Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava je celá řada reliéfů, obrazů i soch, které mají uměleckou hodnotu. Myšlenka zařadit je do sbírkového fondu univezritního muzea je přibližně stará asi 10 let a zrodila se v hlavě architektky Evy Špačkové. Samotné muzeum pak vzniklo v roce 2020.

Stále ve vzduchu: Těžký život rorýsů (4:42) – Napínavé bádání: Pták-nepták archeopteryx (21:47) – Hnízdní parazitismus u kukaček obecných (26:32)

Proč se jí říká opičí? Má s opicemi něco společného? Je možné si tuto orichdej vypěstovat?

Kde všude se narodil Jan Žižka? Zdánlivě nesmyslná otázka. Kde jinde se mohl Jan Žižka z Trocnova narodit, než v Trocnově. V místě na Českobudějovicku, které je přece všem známo jako Žižkovo rodiště. Jenže ono to nemusí být tak jisté.

Kdysi neochvějná transatlantická vazba mezi Evropou a Spojenými státy prochází historickou zkouškou odolnosti. „Dokonce i v Evropě budete těžko hledat hlas, který by v této době mohl tímto ‚svorkovitým‘ způsobem stát mezi Evropou a Amerikou,“ uznává ekonom, filozof a ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček a vzpomíná na prvního českého prezidenta a disidenta Havla.

Pašování zvířat není jen problém exotických zemí. I Česko je tranzitní i cílovou zemí. Výstava Ukradená divočina odhaluje děsivou realitu tohoto byznysu.

Z kůže nepříjemně páchnoucího čínského obojživelníka vědci izolovali peptidy, které teď testují jako případný nový lék. Žáby nemají šupiny, peří nebo chlupy jako plazi, ptáci a savci. „Musí mít proto v kůži chemické látky, kterými se chrání,“ vysvětluje herpetolog Václav Gvoždík.