Lední medvědi se dělí s ostatními obyvateli Arktidy až o 7 tisíc tun potravy ročně. Plyne to ze studie kanadských vědců. Množství potravy, které lední medvědi v Arktidě nechávají ležet během roku, odpovídá roční spotřebě masa ve stotisícovém českém městě.

Vakcíny proti covidu na bázi mRNA výrazně zvyšují dobu přežití u pacientů s nádory plic anebo kůže v pokročilé fázi. Vědci z Floridské univerzity zjistili, že jejich podání stimuluje imunitní systém a tím přispívá k úspěšnosti onkologické léčby.

Vědci z univerzity v Cambridge vytvořili žebříček partnerské věrnosti mezi savci. Člověk je v něm na prvních příčkách, zatímco jeho příbuzní z řádu primátů na posledních. Zatímco dřívější výzkumy sázely hlavně na dlouhodobá pozorování zvířecích komunit, v tomto výzkumu šlo spíše o genetický výzkum sourozeneckých vazeb.

Nová studie mezinárodního týmu vědců datuje nástup hub na planetě mezi 1,4 miliardy a 800 miliony let. Teprve před 600 miliony let přišli živočichové. Před nejméně 800 miliony let houby navázaly vztahy s rostlinami a pomohly jim osídlit Zemi. „Budou tady rozhodně ještě stovky milionů let po nás,“ míní biolog Petr Kohout.

Genetika, forenzní věda a kriminalisté přispěli k potvrzení toho, jak zemřel mladý maďarský vévoda Béla z rodu Arpádovců a Ruriků. Stalo se to v roce 1272 a šlo o brutální vraždu. Případ archeologové řeší už od roku 1915, kdy se našly vévodovy ostatky v sakristii dominikánského klášterního kostela v Budapešti.

Spermie dokážou plavat překvapivě dobře i ve viskózních kapalinách, které kladou větší odpor a hůř tečou, jako je třeba med. Vědci z univerzity v Kjótu popsali, že i v takové situaci si spermie dokážou poradit, pomáhá jim s tím hlavně bičík.

Čas na konci roku obvykle trávíme s našimi blízkými. I ty nejběžnější vztahy, jako je pouto mezi matkou a dítětem, jsou také předmětem vědeckých výzkumů. Neurovědci z univerzity v Curychu například doložili, že první týden po narození je u savců naprosto zásadní pro rozvoj smyslů.

Badatelé z Bonnu vyvinuli nový druh biologického filtru, který dokáže čistit odpadní vodu od mikroplastů. Ty do ní přitékají především z praček. Inspirovali se přitom designem žaberních oblouků, které kromě dýchání filtrují vodu.

Když šimpanz dostane informaci, které se mu jeví jako užitečná, dokáže změnit názor. Vědci z univerzit v Berkeley a Utrechtu to přirovnávají ke způsobu, jak uvažují děti kolem čtyř let věku.

Vědci upravili geny houby, která se v Británii, USA nebo Číně řadí mezi běžně prodávané potraviny. Cílem bylo vyzkoušet ji jako udržitelnější stravu na bázi proteinů. Houba se stala stravitelnější a získala chuť masa.