Koncem 19. století zasáhla jižní Čechy série velmi ničivých povodní, v jejichž důsledku začaly být ve velké míře regulovány řeky. A vzniklo také neuvěřitelné množství projektů na stavbu nových přehradních nádrží.

Plavnice je malá osada v sousedství Kamenného Újezda na Českobudějovicku, která leží jen asi 1,5 kilometru jihovýchodním směrem. Už od 16. století patřila Rožmberkům.

Když se řekne Choustník, tak si většina lidí jistě vybaví obec a velkou hradní zříceninu jihovýchodně od Tábora. Málokdo ale ví, že stejné označení měl v 19. století i čtrnáctideník, který vydával v Soběslavi mladý žurnalista Karel Jonáš.

V roce 2024 lidstvo globálně vyrobilo 40 % elektrické energie z nízkoemisních zdrojů. Údaj energetického think tanku Ember dokládá i energetickou tranzici Evropské unie. EU v roce 2024 vyrobila 71 % elektřiny ze zdrojů, které neemitují výraznější množství skleníkových plynů. Energetická transformace je nezvratný trend, Česko pořád stojí v tomto směru opodál. Proč si rádi vyprávíme o problémech obnovitelných zdrojů a jak funguje termojaderná fúze?

Ada Sari byla polská operní koloraturní sopranistka a herečka světového formátu. Během aktivní kariéry v první polovině 20. století vystupovala v nejvýznamnějších operních domech v Evropě a podnikla několik turné po Severní a Jižní Americe.

Tajemný strašidelný hrad, pivovar, těžební věž i řady výstavních městských domů. Tohle všechno a spoustu dalších detailně zpracovaných objektů a výseků krajiny najdete v takzvaném Urbánkově městě. Nové návštěvnické lahůdce, kterou chystá Vagonářské muzeum ve Studénce.

100 let Archeologického ústavu na Pražském hradě (4:32) – Příběhy s pětkou: Jak to bylo se Slávií (21:00) – Kniha: Poslední siréna (25:41) – Kreslené Taje nanosvěta (30:05)

Před první světovou válkou žilo ve Svitavách mnohem více židů než Čechů. Ale události druhé války a odsun německého obyvatelstva proměnilo Zwittau ve Svitavy se zcela novým osídlením.

1. května 1945, toto datum můžeme považovat za prvopočátek Českého rozhlasu České Budějovice. V ten den totiž začala skupina dobrovolných nadšenců na základě požadavku Jihočeského revolučního národního výboru vysílat z malé místnosti bývalé strážnice na českobudějovické radnici.

Alkoholické, bez alkoholu a dnes i pod vlivem klimatických změn. Historie piva, jeho měnící se složení a výroba slouží jako průřezové téma napříč jinak vzdálenými vědeckými obory. „Nesmíme na to nahlížet z materiálního hlediska, že jdeme do hospody jen za pivem. Ale spíš z toho sociálního, že se u piva setkáváme,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Lukáš Kučera z Katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.