Jak nerovnosti ve vzdělávání, sociální oblasti či na trhu práce ovlivnily výsledky voleb? „Narostla účast v regionech, které mají nižší socioekonomický rozvoj, to znamená, že tam je míň kvalifikované práce, horší výsledky vzdělávání, menší zaměstnanost, menší příjmy a podobně,“ říká sociolog Daniel Prokop. Jak si v chudších regionech a malých sídlech vedli Motoristé sobě? Kde voliče a voličky mobilizovaly hodnotové otázky? A co vyplývá z nového průzkumu spokojenosti učitelů?

„Zhruba dvě třetiny uprchlíků ještě loni, když to zkoumal Sociologický ústav, pracovaly pod svojí kvalifikací,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop. „Vláda dobře udělala to, že nevsadila na segregované, oddělené školy Ukrajinců, které je potom hrozně těžké rozpustit do vzdělávání. Takže některé věci byly pozitivní,“ dodává. Jak se současná uprchlická vlna liší od té z roku 2015? Jak velký podíl trestných činů mají na svědomí cizinci? A v čem spočívá zvláštní dlouhodobý pobyt?

„Na vysokých školách v Česku velmi málo studují ti, kteří jsou z nejchudších domácností se základním vzděláním. Trošku propadnou vzděláváním už v průběhu, ale potom nedokážou čelit nákladům na pět let studia v jiném městě, kde musíte mít bydlení,“ komentuje sociolog Daniel Prokop studii o podpoře vysokoškoláků. Na kterých oborech je přetlak uchazečů a jak posílit kapacity vysokých škol? A nakolik předurčuje pozdější studium výběr všeobecné střední školy oproti odborné?

„Chybně si myslí, že musí mít hlavní pracovní úvazek, že tam nemůžou jít, když jsou důchodci nebo nezaměstnaní. Dále neví, že se zkrátilo oddlužení na 3 roky, neví, že už neplatí podmínka splacení zbývajících 30 % dluhu – byla nahrazena systémem přizpůsobení maximálním možnostem dlužníka,“ popisuje závěry výzkumu o oddlužení Daniel Prokop. „Nevědomost je obrovská a není divu, že tam lidé nevstupují,“ míní. Kolik činí insolvenční srážky z minimální mzdy a kolik zdanění práce?

I do nového školního roku zasáhnou volby do Poslanecké sněmovny, snad všechny kandidující subjekty volají po zlepšení školství. „V Česku ve vzdělávání působí řada lidí, kteří jsou dobří a mění to k lepšímu. Ale celkově systém v datech ví hrozně málo,“ konstatuje sociolog Daniel Prokop. Ve kterých koutech Česka lze přesto najít příklady dobré praxe? V čem spočívá tzv. prostupné bydlení? A jaké nedostatky má český daňový systém? Poslechněte si rozhovor.

V pondělí začal nový školní rok. Na čem závisí úspěch ve škole? Proč se v jednotlivých regionech výrazně liší procento žáků, kteří nedokončí základní vzdělání? „V Česku je problém, že lidé jsou znevýhodněni chudobou, tím, že dítě není tolik připravené na vzdělávání, a zároveň jde do školy, která je často také znevýhodněná, má víc nekvalifikovaných učitelů, nemá školní psychology, má často menší financování,“ říká sociolog Daniel Prokop. Pomáhá situaci nový školský zákon?

Ministerstvo školství chce začít sledovat, jaké absence mají žáci v jednotlivých školách a v jednotlivých regionech. Je to dobře? Jaké údaje o školách a žácích by ministerstvo mělo mít a nemá? „Prakticky neznáme kvalitu škol, to je tragédie. Nemáme registr učitelů, takže stát, aby zjistil, jaké učitele má v terénu, musí dělat dotazníky mezi řediteli,“ nastiňuje sociolog Daniel Prokop. Proč ve školách roste podíl učitelů bez náležité kvalifikace a roste i jejich průměrný věk?

Strukturální schodek veřejných financí v roce 2027 překročí pravidla rozpočtové odpovědnosti, upozorňuje Národní rozpočtová rada. Návrh z dílny PAQ Research by zvýšil zdanění majetku i části živnostníků, kterým by odvody vyrovnal se zaměstnanci. „Vysokopříjmové osoby často platí na daních 8-10 % svého čistého zisku. Kdybychom se tam chtěli přiblížit ze strany zaměstnanců, kteří platí 40 procent z nákladu práce, tak by to stálo stovky miliard korun,“ nastiňuje sociolog Prokop.

„Digitalizace a zeštíhlení neefektivního státu je potřeba, hlavní úspory jsou však jinde. Jde o zacílení některých výdajů: rozpočtové určení daní, financování obcí a potom i velké reformy extrémní roztříštěnosti ve všech oblastech v Česku. Tam se dá ušetřit sto i víc miliard,“ myslí si sociolog. Lepší řízení a vzdělávání by podle nové studie PAQ Research mohlo ušetřit 12 až 25 miliard ročně. Efektivnější samosprávy a rozpočtové určení daní by ušetřily 16 až 32 miliard ročně.

Zatímco životní úroveň vysokopříjmových domácností a seniorů se vrací na úroveň z roku 2021, chudší domácnosti s dětmi jsou na tom stále špatně. „Kvůli inflaci jim zásadně narostly příjmy. A na rozdíl od seniorů jim nepomohla ani vládní politika,“ vysvětluje sociolog Prokop. Ohroženi zůstávají i ti, kteří bydlí v nájmu. „Inflace se jim narozdíl od těch, kteří mají splacené bydlení a byli postiženi jen zvýšením cen energií, výrazně prodloužila.“