Vrátil se, zvítězil. 47. prezidentem Spojených států se stane Donald Trump. Kde, proč a jak trumfnul Kamalu Harrisovou? Debata dvou hostů – Kateřiny Březinové, amerikanistky z Metropolitní univerzity Praha, a Milana Babíka, experta na mezinárodní vztahy. Ptá se Matěj Skalický.

Jak se tábor americké prezidentské kandidátky Kamaly Harrisové vyrovnává s volebním triumfem Donalda Trumpa? Jaké voličské skupiny se zjevně tentokrát nepodařilo demokratům oslovit tak, jak doufali? Co znamená návrat Donalda Trumpa do Bílého domu z pohledu jednoho z jeho voličů, Čechoameričana žijícího na Floridě? A jaké by mohl mít geopolitické dopady i ve vztahu k EU? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Vladimírem Krocem.

Ve výborech Evropského parlamentu pokračují třetím dnem slyšení s kandidáty na členy nové Evropské komise. Ta se přitom nyní bude muset připravit na nová jednání s Donaldem Trumpem, který podruhé zvítězil v amerických prezidentských volbách. „Je potřeba Trumpovi vysvětlovat, že obchodní války nikdy nikomu nic dobrého nepřinesly,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu europoslankyně a ekonomka Danuše Nerudová (STAN).

Do Bílého domu se vrací Donald Trump. Jeho vítězství v prezidentských volbách ještě v prosinci formálně potvrdí volitelé, gratulace ale už teď přicházejí z celého světa. Jak Trumpovo zvolení ovlivní americké vztahy s Čínou, která je největším rivalem Spojených států? „Dlouhodobě se budou dále zhoršovat, po krátkých obdobích zlepšení vždy dojde k propadu. A ten by mohlo nastat právě nyní, pokud Trump přistoupí k opatřením, která v kampani avizoval,“ soudí sinolog Martin Hála.

V minulých dnech Hrad informoval, že Petr Pavel dosud povolil 60 Čechům vstup do ukrajinských ozbrojených sil. Vyhověl tak zhruba třetině z celkového počtu občanů, kteří prezidenta požádali o zákonem předepsaný souhlas. Tedy, aby mohli po boku Ukrajinců bojovat proti ruské agresi.

Před několika dny se konala v rakouské metropoli veřejná debata dvou politických osobností, které toho na první pohled mnoho společného nemají: bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera a maďarského premiéra Viktora Orbána. Prvně jmenovaný je sice sociální demokrat, druhý národní konzervativec. Přesto se ale v něčem shodnou, a tím je pohled na Rusko a především na jím vedenou vojenskou invazi proti Ukrajině.

Policisté nejsou spokojeni s výší svých platů a také s podmínkami pro svoji práci. Nelibost nemohou dát najevo stávkou. Ta je jim ze zákona zapovězena. Pokud chtějí protestovat, musí vymyslet jakým způsobem. Třeba tím, že nebudeme rozdávat pokuty, řekli si někteří z nich. Nechtějí-li se sami dostat do kolize s předpisy, musí dobře zvažovat, čeho se jejich benevolence týká.

S velkým napětím sledovali americkou předvolební kampaň, průběh voleb a jejich výsledky také v Moskvě. Není divu – nejdřív sovětská a posléze ruská politická špička považovala právě Spojené státy za svého hlavního světového soupeře. To se děje i dnes, kdy Rusko už není onou přirozenou supervelmocí a této charakteristice už na globální scéně – alespoň prozatím – odpovídají právě jen Spojené státy.

Rusko si přálo Harrisovou, dostalo Trumpa. Soumrak automobilových bohů. Nespokojení policisté nemohou stávkovat, tak alespoň neudělují pokuty. Prezident Pavel povolil 60 Čechům bojovat na Ukrajině. Komu bylo určeno přátelské klábosení Viktora Orbána a Gerharda Schrödera ve Vídni?