Hnutí Stačilo! přistoupilo na nabízenou dohodu se sociálními demokraty. Co se změnilo od posledního vyjednávání, které bylo přerušeno? A může dojít k referendu, ve kterém by se rozhodovalo o výši výdajů na obranu? Jaký je postoj sociální demokracie k setrvání v NATO? Předsedkyně SOCDEM a bývalé ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové se ptal Vladimír Kroc.

Tchaj-wan se chystá na válku. Ne proto, že by ji chtěl, ale aby jí zabránil, nebo v ní alespoň obstál. Proto má za sebou největší vojenské, ale také civilní cvičení ve svých dějinách. Tchajwanci pochopitelně nacvičovali jedinou variantu ohrožení, o které se reálně uvažuje, a to je útok ze strany čínské lidové armády. Proto se obyvatelé severu ostrova, tedy Tchaj-peje a okolí, učili, co dělat, pokud dojde na nejhorší scénář.

V Ústavě Ruské federace je odstavec 5 článku 29, který praví: „Cenzura se zakazuje.“ Přesto má být ruská cenzura ještě tužší než je teď. Jak je to možné? Příkaz z nejvyšších míst, která v této zemi stojí nad zákony a ústavou, nedávno tlumočil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. V rozhovoru pro médium Expert řekl: „Nyní je v naší zemi bezprecedentní doba vojenské cenzury.“

Návrh nového sedmiletého rozpočtu Unie na léta 2028 až 2034 je odvážný. Pokud by byl schválený, znamenal by významný rozchod s dosavadní praxí, kdy lví podíl evropských peněz spotřebovávali na své projekty zemědělci a chudší regiony. Evropa má nové priority, a ty se v návrhu jasně odrazily – konkurenceschopnost, obrana, digitalizace, věda a výzkum podpora Ukrajině.

Předvolební spílání Evropské unii je cesta do pekel. Evropská komise navrhla odvážný rozpočet, spoustu hráčů rozladila. Dusno kolem Tchaj-wanu. Cenzura v Rusku je zakázána, ale musí být ještě tužší. Koho chce Babiš útoky na českou muniční iniciativu oslovit? Voliče SPD nepřetáhne, nerozhodnuté odradí.

Evropská komise ve středu představila první návrh nového sedmiletého rozpočtu na roky 2028–2034 v objemu dvou bilionů eur. Teď se čekají dvouletá tvrdá vyjednávání. „Dochází k zásadnímu přeskupování priorit EU ve směru ke konkurenci a bezpečnosti a úbytku výdajů na soudržnost a vyrovnávání regionálních nerovností,“ říká ekonom Lukáš Kovanda. Dalšími tématy jsou americká cla, extrémní zájem o hypotéky navzdory drahým nemovitostem a narůstající dluh Francie.

Před měsícem jsem měla vernisáž obrazů v kostele svatého Ambrože v Hradci Králové. „Konečně jsme zprovoznili naše nové zvony, chceš se na ně podívat? Máte toho dost společnýho“, řekl mi farář. „Jakože jsem dutá?“

Město Besançon na východě Francie je pyšné na svého rodáka, spisovatele Victora Huga. Jeden z nejznámějších spisovatelů všech dob byl také velmi angažovaným politikem. Během svého života musel Victor Hugo prchnout z Francie a exil trávil na britských ostrovech. Jak jeho rodný dům v Besançonu na samém počátku 19. století vypadal, se neví. Tamní expozice se proto zaměřuje především na Hugovy společenské aktivity.

Architektura je obrazem doby. Veřejný prostor je obrazem lidí. Kdo nás vidí, když jsme v něm? Možná kamerový systém, možná jen další lidi. Máme o to veřejné zájem, nebo ne? Veřejný prostor je obývákem města. Hnětený z těsta různorodých tužeb. Někdo v něm chce krmit holuby, někdo být producentem služeb, jiní jím jen potřebují projít.

Dštít oheň a síru na Evropskou unii není tentokrát jen obvyklou léčkou populistů na voliče. Je to vzhledem k situaci ve světě balancování na ledě tak tenkém, že se podobá téměř ekonomické sebevraždě. Když Karel Havlíček z hnutí ANO viní Evropskou komisi z „totální neschopnosti“ vyjednat s Donaldem Trumpem celní podmínky podobné těm, které si dojednala Velká Británie, protože prý „nemá silné vyjednavače ani jasnou strategii“, manipuluje s voliči způsobem, volajícím do nebes.