Dostal zákaz šířit nenávistné příspěvky. Porušil zákaz šířit nenávistné příspěvky. Tvrdí to alespoň soud. Slovenského extremistu Daniela Bombice poslal do vazby. Proč jeho případ dráždí lidi z vládního Směru? Téma pro Barboru Šišolákovou, reportérku portálu 360tka. Ptá se Matěj Skalický.

Slovenský premiér není před volbami v Česku ani inspirace, ani strašák. Chudoba Čechy neohrožuje, špatná data a neřešení problémů ano. Blíží se legalizace konopí. Češi, mistři v pití.

Jakou pomoc mají na základě mezivládní dohody nabízet ukrajinským běžencům v Česku takzvaná návratová centra? Jaké faktory se podle epidemiologů podílejí na výskytu žloutenky typu A? A jak má podle Donalda Trumpa přispět k obraně amerického filmového průmyslu uvalení stoprocentních cel na zahraniční snímky?

Po dvou letech je v Česku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Co přinesla jeho jednání s českými představiteli? Co může Česko a české firmy nabídnout v rámci vojenské podpory? A co má dělat Ukrajinské centrum národní jednoty, které vznikne v Praze? „Cílem je umožnit dobrovolné návraty Ukrajinců. Zároveň jde o koordinaci a podporu Ukrajinců žijících v Česku a podporu těch, kteří se nebudou chtít vrátit,“ říká poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

1. května 1945 začalo povstání českého lidu proti nacistickým okupantům. Zásadní roli v tom sehrál Československý rozhlas. Poté, co hlasatel Zdeněk Mančal pronesl větu „Je právě sechs hodin,“ už vysílal jen v češtině. „Nemůžeme říkat, že tato věta zahájila povstání. To by bylo nespravedlivé vůči těm, kteří se povstání pokoušeli připravit. I když vlivem okolností moc připravené nebylo,“ připomíná editor Českého rozhlasu Plus Petr Dudek, který se okolnostmi povstání zabývá.

Porodnost v Česku ještě nikdy nebyla tak nízká. Počet obyvatel sice stoupá, ale jen díky migraci. „Vláda má povinnost dělat vše pro to, aby rodiče ve výchově dětí podpořila jak finančně, tak institucionálně,“ říká pro Český rozhlas Plus demograf Tomáš Sobotka, zástupce ředitele Vídeňského demografického institutu. „Stát by měl připravit podmínky, aby lidé realizovali svá přání. A přejí si víc dětí, než mají,“ dodává náměstkyně ministra práce Šárka Jelínková (KDU-ČSL).

Co říkají údaje z výročních zpráv o alkoholu a lécích za rok 2024? Až desetina Čechů a Češek nad 15 let pije každý den nadměrné dávky alkoholu. Několik půllitrů piva, sklenek vína či skleniček lihovin si dá denně až 900 tisíc lidí. Dopady experti vyčíslili na 80 miliard korun ročně, jedno procento HDP. Předloni se léčilo 31 tisíc lidí. Alkohol zaviní šest procent úmrtí v Česku, 6 až 7 tisíc lidí ročně. Asi 275 tisíc osob kombinuje pití s psychoaktivními léky.

Víc než tři desetiletí se vede debata nad volným užíváním konopí, za totality kresleného v divokých barvách závislosti vedoucí ke kriminalitě takřka všeho druhu. A k široce rozšířeným předsudkům s dosti tuhými kořeny.

Evropský statistický úřad vydal každoroční zprávu o životních podmínkách – a jako každý rok z ní vyplynulo, že Češi jsou chudobou nebo sociálním vyloučením ohrožení nejméně v Evropě. Dokonce míň než obyvatelé skandinávských členských států EU nebo Německa.

Z Bartolomějské vyrazil první policejní konvoj s jediným úkolem: obsadit budovu rozhlasu a udržet ji ve vysílání. Zaměstnanci rozhlasu se pokusili vyvěsit z horních pater tajně ušité spojenecké prapory. Uvnitř budovy probíhal boj o každé patro a umírali první bojovníci.