První volby zrušeny, druhé budou snad konečně platné. Rumuni a Rumunky totiž rozhodli, mají nového prezidenta. Kolem ostře sledovaných voleb nicméně dál visí některé otázky. Zodpoví je Jarmila Horáková, vedoucí rumunistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Jaký plán může mít americký prezident Donald Trump pro další jednání s ruským vůdcem Putinem o míru na Ukrajině? Jak vážně je podle generálního ředitele ČEZ ohrožena smlouva o stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech? A jak často se ve sportu najde fair play jednání, má Český klub fair play stále koho oceňovat?

Podle prezidenta Petra Pavla je členství v NATO a v Evropské unii nejlepší garancí bezpečnosti a prosperity. Prezident to řekl po schůzce s lídry všech parlamentních stran s tím, že naše členství nikdo z nich nezpochybnil. Proč se vůči tomu parlamentní SPD ohrazuje? „Prosperitu zatím vůbec žádnou nevidím. Co se týče záruky bezpečnosti, tak tím si také nejsem úplně jist,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu poslanec a bývalý diplomat Jiří Kobza (SPD).

Poláky zřejmě čekají dva týdny mimořádně intenzivní politické kampaně. Do druhého kola prezidentských voleb postoupil kandidát vládní koalice a varšavský primátor Rafal Trzaskowski s náskokem necelých dvou procent na svého konzervativního soupeře Karola Nawrockého, kterého podporuje opoziční Právo a spravedlnost (PiS). „Rozdíl je velmi malý a dá se očekávat, že velmi malý bude i v druhém kole. Bude silná negativní kampaň,“ předpovídá politolog Michal Lebduška.

Pokud by hnutí ANO vyhrálo volby, zrušilo by post vládního koordinátora strategické komunikace státu Otakara Foltýna i jeho tým. „Takzvaný stratkom polarizuje společnost. Dobrý premiér má komunikovat sám,“ je přesvědčený poslanec a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. „Jsme v hybridní válce s Ruskem. Stratkom pomáhá hájit naši suverenitu,“ oponuje pro pořad Pro a proti Českého rozhlasu Plus místopředseda bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Martin Exner (STAN).

Ve sněmovních kuloárech i ministerských kabinetech se v posledních dnech a týdnech intenzivně vymýšlí, jak ještě do říjnových voleb zavést v Česku plnohodnotný a především funkční institut zaměstnaneckých akcií. Jde o něco, po čem startupy a podnikatelé volají už dlouho a co tady dávno mohlo být. A je tak nějak symbolické, že současná pravicová vláda to dosud nedokázala zařídit.

Paní Anička váží 35 kilogramů, svůj den nejraději tráví stáním ve dveřích a dirigováním všech ostatních. Pan Václav je na vozíku a rád na něm přijede k jinému podobnému stroji a ukradne jen. Arnošt s radostí chodí do ženského pokoje nakukovat. Zkrácené příběhy obyvatel domu pro lidi s pokročilou kognitivní poruchou mohou vyznít i jinak.

Už několik měsíců probíhá ve vládě i na veřejnosti debata o platech policistů, hasičů a vojáků. Chtějí víc, než dnes berou. Server iRozhlas nedávno zjistil, že nejsou sami. O vyšší platy pro své zaměstnance usiluje také Bezpečnostní informační služba (BIS), tedy civilní kontrarozvědka, tajná služba působící na našem území.

Jak chce dál postupovat Unie státních zástupců ve sporu o výši svých platů? Co rozhodlo o tom, že se z primátora Bukurešti stal rumunský prezident? A může částečné obnovení dodávek potravin do pásma Gazy zásadně zmírnit tamní humanitární krizi?

Vláda zatím nepředstavila reálný způsob, jak financovat vyšší obranné výdaje. Eutanázie není řešením špatné péče. Pokud vláda přidá peníze na platy vojákům a policistům, musí přidat i špionům BIS. Dočkáme se zaměstnaneckých akcií?