Vítězství Jana Antonína Pitínského v nejprestižnější české literární ceně Magnesia Litera čekal asi málokdo. Za svůj triumf mezi prozaiky může děkovat odborné porotě a především pak tomu, že spisovatel Miroslav Hlaučo se svými Letnicemi vyhrál jak cenu pro nejlepší debut, tak také Knihu roku a stal se nejviditelnější postavou večera na Nové scéně Národního divadla.

„Spojené státy se zapojily do vojenských operací na Ukrajině daleko víc, než se dosud předpokládalo.“ Touto větou shrnul americký deník New York Times rozsáhlou investigaci o charakteru spolupráce ukrajinské a americké armády a zpravodajských služeb po ruské invazi v roce 2022. V bonusu podcastu Na Východ! přidávají Josef Pazderka a Ondřej Soukup odkazy na články a další materiály k tomuto tématu i tipy na knihy o tom, jak vypadá situace na ukrajinských bojištích.

Víceletá gymnázia vyvolávají bouřlivé diskuze už od svého vzniku. Zatímco podle jedněch otevírají cestu k rozvoji nadaných dětí, jiní upozorňují na to, že prohlubují nerovnosti ve vzdělávání. Podle Tomáše Habarta z Člověka v tísni byla za jejich obnovením touha navázat na prvorepublikovou tradici. „Už tenkrát zaznívala kritika: ‚Nedělejme to. Tam, kde se zavedly, se to neosvědčily a ruší se.‘ Tak jsme je zavedli a od té doby se ta debata vede v podstatě kontinuálně,“ glosuje.

V tureckém Istanbulu bude ruská a ukrajinská delegace jednat o možném příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkání neúčastní v reakci na krok Vladimira Putina, který do Turecka odmítl přijet. „Ruský prezident se neodvážil tam dorazit osobně a poslal relativně nízko postavené zástupce,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Cesta Donalda Trumpa na Arabský poloostrov má řadu pozoruhodných položek. Jednou z nich je setkání s Ahmadem Šarou, mužem, který dnes vládne Sýrii. A nešlo jen o rozhovor, ale i o další kroky amerického prezidenta.

Estonsko má tolik obyvatel jako Praha, je to malá země. Ale na rozdíl od Prahy sousedí přímo s ruským medvědem, dnes neskrývaným nepřítelem. Zároveň je hraniční zemí Evropské unie a proto nás musí zajímat co se tu děje. Skoro celou hranici Estonska s Ruskem tvoří jezero obklopené lesy, a potom malá řeka, která z něj vytéká do moře. Tak vypadá východní hranice Evropské unie, střed nevelké řeky.

Když Spojné státy a Čína v pondělí oznámily, že snižují na sebe navzájem uvalená víc než stoprocentní cla, ekonomové, obchodníci a podnikatelé si oddechli. Cena akcií vyletěla vzhůru a část analytiků začala mluvit o odvrácení celní války a o povzbuzující injekci pro světovou ekonomiku. Všechno je ale trochu jinak.

Termín voleb je vyhlášený, kampaň vstupuje do své horké fáze. Zatímco hnutí ANO to rozbalilo už dávno, kolice Spolu si vyhrnula rukávy až nyní. Její lídr a zároveň předseda ODS Petr Fiala si mimo jiné bude před diváky povídat s moderátorkou Ivou Pazderkovou. Prý naostro a s odhodláním čelit nepříjemným otázkám.

Sen ANO o většinové vládě je v ohrožení. Babiš a Fiala pečou své předvolební dorty. Trump v Sýrii. Končí čínsko-americká celní válka. Údajně. Hranice EU s Ruskem jde středem estonské říčky.

Hovořím v nákupním centru s majitelem kavárny. Zdvořilostně se ptám, jak se daří, prý dobře a co Vy, ptá se: „Jak u vás v divadlech? Vy se máte dobře, jako vždy, že?“ Nevím, co mám říci. Očekává se ode mne, že pobavím nějakou vtipnou poznámkou. Snažím se to nějak shrnout, majitele moc tím nepobavím a mám pocit, že je z mých slov spíše zaskočený.