Nemaluj Konečnou na zeď! A proč je tenhle výrok ryzí naivita; V Německu možná nastupuje kabinet poslední šance; Trumpova bláhová představa o věčnosti; Přežijí novináři autokraty?

Přežijí novináři autokraty, nebo se z nich většinou stanou zaměstnanci jejich PR agentur? Pánové Viktor Orbán či Donald Trump, zůstaneme-li jen v naší civilizaci, předvádějí absurdní divadlo a stylizují se do role všemocných králů, proto stojí žurnalistika před novými problémy.

Donald Trump je v mnoha ohledech v porovnání s předchozími prezidenty ojedinělý. V jedné věci je opravdu drtí. Vydává prezidentské výnosy jako na běžícím pásu a pouhým podpisem pera zásadně mění celou zemi.

Vzniku nové německé vlády už nestojí nic v cestě. Poslední překážku představoval v minulých dnech vnitrostranický plebiscit sociálních demokratů. Ti nakonec velkou většinou rozhodli, že půjdou do koalice s křesťanskými demokraty.

Před volbami vyprávějí politici lecjaké nesmysly. Jejich výroky lze přitom rozdělit na dvě skupiny: Tvrzení v zásadě neškodná a tvrzení vysloveně nebezpečná. Ve skupině druhé zatím exceluje Kateřina Konečná předsedkyně komunistické strany a lídryně hnutí Stačilo!

Titul nejdéle sloužícího ministra zdravotnictví České republiky už má Vlastimil Válek v kapse, ovšem jako naschvál právě na konci funkčního období utrpěla jeho pověst dosud největší šrám. Jak upozornil Český rozhlas, pražský Městský soud zrušil ministrův verdikt z prosince 2023, kterým byla vyhozena ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Kateřina Podrazilová.

Před 135 roky byl z dělnického průvodu centrem Prahy Jan Neruda v naprosté euforii. Šel dokonce tak daleko, že ve svém slavném fejetonu, obsaženém v čítankách za komunistické totality, psal o 1. máji 1890 coby „snad nejpamátečnějším dni lidských dějin vůbec“.

Americké ministerstvo financí oznámilo, že podepsalo s Ukrajinou dohodu o nerostných surovinách. Země se zároveň dohodly na zřízení americko-ukrajinského investičního fondu pro obnovu. Dohoda je považována za klíčovou pro zajištění přístupu Ukrajiny k budoucí americké vojenské pomoci.

Před pár měsíci mi najednou zavolal spolužák z vysoké školy. Je to sice už téměř padesát let, ale ne tak dávno jsme se někde setkali na síti a vyměnili si telefonní čísla. „Chceš se přidat do našeho chatu na WhatsApp?“ zeptal se. „Jsou tam někteří lidé z našeho tehdejšího ročníku.“

Ukrajinsko-americká dohoda o nerostných surovinách. Kolik stojí voják. Proč ministr Válek neprověřil ceny léků. Jak jsem rozhněval ruské vlastence. Ostrov u levého břehu na 1. máje. Jdou po mně