Česká kontrarozvědka upozorňuje už roky na působení ruských agentů na našem území. V březnu například úřady obvinily běloruskou novinářku Natalliu Sudliankovou, která žila skoro čtvrt století v Praze, z ilegální činnosti pro vojenskou tajnou službu GRU. Její případ není ojedinělý. Kolik dalších takových agentů žije v Česku navenek běžný život a jak je můžeme odhalit?

Proč by se měla zpřísnit imigrační politika, když Česko není pro nelegální migranty cílovou zemí? Je potřeba přísnější pravidla přijímat ve zrychleném řízení? A jak by se měly sjednotit platy vojáků, hasičů, policistů a vězeňských dozorců? Vladimír Kroc se ptal ministra vnitra a šéfa hnutí STAN Víta Rakušana.

Když před rokem vyhrál Peter Pellegrini na Slovensku prezidentské volby, někteří pozorovatelé poukazovali na jeho neshody s předsedou strany Smer a dnes premiérem Robertem Ficem. Tím hlavním důvodem byl Pellegriniho odchod ze Smeru a založení vlastního hnutí Hlas. To aspoň zpočátku dokázalo přebrat část voličů Ficovy strany, zejména ty, kteří byli sociálními demokraty.

Jak se Evropská unie zachová vůči už zcela evidentní snaze Donalda Trumpa a jeho týmu v čele USA „zařídit“ mír na Ukrajině tím, že se přistoupí na ruské požadavky včetně trvalé anexe Krymu? Její manévrovací prostor je omezený, protože není součástí jednacího procesu vedeného v režii Američanů.

Evropa nemá lídry. České republice chybí leadership. Obdobné stesky slyšíme skoro v každé politické debatě. Hledání vůdčích typů se stalo módou sezóny a jistou obsesí komentátorů aktuálního dění. Svět takové osobnosti našel. Jedna sedí v Kremlu, druhá v Bílém domě.

Když se řekne bugina, motorista si představí nablýskanou nízkou káru určenou hlavně pro zábavu a požitek z jízdy v otevřeném sportovním vozítku. Nemusí to tak ale být vždycky. Buginy mohou výtečně sloužit i ve válce, třeba jako teď na Ukrajině. Peníze na dvanáct vozidel pomohly sehnat české spolky Dárek pro Putina a Neohnutí, spolek z Jičína.

Trumpova deportační politika testuje americkou demokracii. Turkovo moře po kolena aneb jak leadership nevypadá. Londýnská (ne)schůzka k Ukrajině. Kritika slovenského prezidenta Pellegriniho na adresu Fica. Netanjahu se čelně střetl s Barem.

Papež František se na velikonoční pondělí odebral na věčnost. Mladým francouzským katolíkům byl sympatický. Byl sympatický těm, kteří jsou stejně jako on nešťastní z osudu uprchlíků tonoucích ve Středozemním moři. Byl sympatický těm, kteří trpí při pohledu na lidskou chudobu. To je ve Francii bohužel běžná podívaná, zejména na některých předměstích.

Když je vůle dobrá, tak se dílo podaří. To je jedno z mála rčení, na kterém se asi shodneme všichni. Ovšem ta vůle musí být, abych tak řekl, celková, hezky česky – konsenzuální. A když není dobrá vůle na obou nebo na všech stranách, je zaděláno na problém.

Kyjev je připraven jednat, ale ne kapitulovat, uvedla místopředsedkyně ukrajinské vlády Julija Svyrydenková k včerejší londýnské schůzce zástupců USA, Británie, Francie, Německa a Ukrajiny o příměří na Ukrajině. Proč se nakonec jednalo jen na nižší diplomatické úrovni? A přinesla schůzka nějaký posun? Politický geograf Michael Romancov ještě vysvětlí, proč Vladimir Putin vyhlásil velikonoční příměří, a přiblíží, jak se Moskva připravuje na oslavy konce druhé světové války.