Moskevské vojenské přehlídky k výročí konce války se účastnili i evropští politici, například europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!) nebo slovenský premiér Robert Fico. „Nemůžeme se spoléhat na to, že Fico naše obranné snahy proti Moskvě, kde teď s nimi slaví, nezavetuje v Radě Evropské unie,“ kritizuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která se účastní kyjevského bezpečnostního fóra.

„Když jsme se tady bavili s Willemem Dafoem o filmování, říkal jsem mu, že jsem natočil skoro 150 bijáků a on jen koukal, dodal jsem: ,Ale všechny byly špatný‘!“ smál se v dokumentu z cyklu GEN Jiří Bartoška, paradoxně tehdy už čtvrt století prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Který od roku 1994 počal doslova křísit z mrtvých společně s dramaturžkou Evou Zaoralovou.

Premiér Petr Fiala (ODS) možná bude mít důvod k oslavě. Krátký seznam šéfů států a vlád jeho evropské strany Konzervativců a reformistů se totiž možná rozroste o hlavu důležitého členského státu Rumunska. George Simion, jasný vítěz prvního kola rumunských prezidentských voleb, je totiž předsedou Svazu pro sjednocení Rumunů, strany známější pod svojí zlato připomínající zkratkou AUR. A tato strana je součástí frakce Konzervativců a reformistů.

Ten paradox nemůže být zřetelnější. Zatímco v Moskvě rachotí 9. května, tedy s jednodenním zpožděním výročí konce 2. světové války, po Rudém náměstí pásy tanků a vojenskou přehlídku provázejí z Kremlu litanie orwellovských lží o údajně „nacistickém Západu“, který je třeba „osvobodit“, připomínají si ve stejný den státy Unie výročí „Schumanovy deklarace“. Den, který se od roku 1985 slaví v EU rozhodnutím Evropské rady jako Den Evropy.

Putinovým dvorním reportérem je 41letý Pavel Zarubin, autor televizního týdeníku Moskva. Kreml. Putin. V uplynulých dnech měl premiéru jeho 1,5hodinový dokument Moskva. Kreml. Putin. 25 let. Z názvu plyne, že jde o čtvrtstoletí Putinova pobytu v čele ruského státu, kdy byl po většinu času prezidentem a také premiérem.

Většinu mediální i veřejné pozornosti bere na sebe v posledních týdnech a měsících Donald Trump. Není divu, americký prezident mění světový řád a tvrdě testuje odolnost americké demokracie. Rozpoutal velký chaos. Když se k tomu přidá válka na Ukrajině a v pásmu Gazy či světový obchodní konflikt je naše kapacita pro vnímání zpráv naplněna. Je toho prostě příliš mnoho a vlastně každý den dochází na jedno zdánlivě velké drama, jakoby jedna hrozba střídala druhou.

Poslední dobou se součástí mnoha domácností i pracovišť stala umělá inteligence. Lidé s takzvanou Ajkou řeší své osobní i pracovní problémy, zároveň se mnozí z nich obávají, jestli nás umělá inteligence v budoucnu nepřeválcuje.

Novou hlavou katolické církve se stal kardinál Robert Francis Prevost, rodák z amerického Chicaga. Šedesátidevítiletý augustinián si zvolil jméno Lev XIV. Jaké úkoly na nového pontifika čekají? Co naznačují jeho první slova? Naváže na směr a hodnoty svého předchůdce Františka? A jaké nároky klade na papežský stolec mediální doba? Otázky pro dramaturga náboženských pořadů Českého rozhlasu Adama Šindeláře.

V pekárně La Magie du Pain ve valonském městečku Incourt to v sobotu ráno voní čerstvým kváskovým chlebem a croissanty. Zvoneček na dveřích neutichá, protože přicházejí další a další zákazníci pro čerstvé pečivo k snídani. Jejich pohledy ale přitahuje také pult s lákavými dorty a zákusky. Vyrábí je tam český cukrář Stanislav Piják, který do Belgie přišel už před dvaceti lety.

Před čtrnácti dny jsem napsala úvahu a pak jsem ztratila hlas. Včera jsem si ji přečetla, a když jsem se před spaním procházela se psem, zdála se mi mizerná, nejspíš ji vyhodím.