Slovenský premiér není před volbami v Česku ani inspirace, ani strašák. Chudoba Čechy neohrožuje, špatná data a neřešení problémů ano. Blíží se legalizace konopí. Češi, mistři v pití.

Po dvou letech je v Česku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Co přinesla jeho jednání s českými představiteli? Co může Česko a české firmy nabídnout v rámci vojenské podpory? A co má dělat Ukrajinské centrum národní jednoty, které vznikne v Praze? „Cílem je umožnit dobrovolné návraty Ukrajinců. Zároveň jde o koordinaci a podporu Ukrajinců žijících v Česku a podporu těch, kteří se nebudou chtít vrátit,“ říká poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Co říkají údaje z výročních zpráv o alkoholu a lécích za rok 2024? Až desetina Čechů a Češek nad 15 let pije každý den nadměrné dávky alkoholu. Několik půllitrů piva, sklenek vína či skleniček lihovin si dá denně až 900 tisíc lidí. Dopady experti vyčíslili na 80 miliard korun ročně, jedno procento HDP. Předloni se léčilo 31 tisíc lidí. Alkohol zaviní šest procent úmrtí v Česku, 6 až 7 tisíc lidí ročně. Asi 275 tisíc osob kombinuje pití s psychoaktivními léky.

Víc než tři desetiletí se vede debata nad volným užíváním konopí, za totality kresleného v divokých barvách závislosti vedoucí ke kriminalitě takřka všeho druhu. A k široce rozšířeným předsudkům s dosti tuhými kořeny.

Evropský statistický úřad vydal každoroční zprávu o životních podmínkách – a jako každý rok z ní vyplynulo, že Češi jsou chudobou nebo sociálním vyloučením ohrožení nejméně v Evropě. Dokonce míň než obyvatelé skandinávských členských států EU nebo Německa.

Usmyslel jsem si vyrobit něco jako poličku a skřínku, cosi hybridního, ale na tom nezáleží, co to je. Objekt jsem vymyslel, rozměřil, na papír si nakreslil plánek. Podle zadaných centimetrů mi v hobbymarketu nařezali dílce mého budoucího výtvoru. To byl první krok k úspěchu. Doma bych to nikdy neuřízl přesně na míru a pravý úhel by mi nevyšel pravý, i kdybych se na hlavu postavil. Zkrátka, hobbymarket to nařeže přesně a řez je čistý, kdežto můj… Nebudu se opakovat.

Před 80 lety, 5. května 1945, propuká v Praze povstání. Jak si významné květnové dny a konec druhé světové války v Evropě nejvhodněji připomenout? „Připomínejme si události na lokální úrovni. Co probíhalo v místech, odkud pocházíme? Jak se chovali naši předci?“ říká historik Michal Stehlík.

Sedím v prázdném vagónu. Vyzutý s nohama na protějším sedadle. Do kupé vrazí slečna s kufrem v elastických legínách. „Mám sem místenku,“ ukáže na místo, kde odpočívají mé nohy. Nevěřícně na ni pohlédnu: „Vždyť je celý vagón prázdný!“

Až začne někdo v předvolební kampani strašit, že podpora toho či onoho politika znamená přivolávání slovenských problémů a metod premiéra Roberta Fica, bude to buď velké přehánění, nebo neznalost dění v Bratislavě. Kdokoliv by se chtěl v Česku inspirovat Ficem a jeho vládnutím, přišel by o voliče, protože slovenský kabinet jedná extrémně, nekompetentně a škodí občanům.

Evropská unie a její členské země jdou při vyhodnocování rizik a ve střetech s hybridními hrozbami správnou cestou. Přesto by měly stále pracovat na tom, aby jejich občané věřili tomu, že demokracie funguje v jejich prospěch, a proto je třeba demokracii bránit. Pokud by tomu tak nebylo, všechny snahy v boji proti hybridním hrozbám mohou přijít nazmar.