V Ankaře, nebo Istanbulu? S Putinem, nebo bez? Přijede Trump? Bude u toho Erdogan? A stane se vůbec něco? Čtvrteční schůzka v Turecku pod drobnohledem celého světa. Téma pro bezpečnostního analytika Jakuba Drmolu z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

Průplavy a průlivy jsou námořní spojnice, které vždy hrály důležitou strategickou i ekonomickou roli. Čína se teď rozhodla v Asii postavit další dvě námořní cesty.

Zvedne Evropská unie cla na dovoz ukrajinských zemědělských produktů? A jak se k tomu staví ČR? Co by pro Sýrii znamenal konec amerických sankcí? A jak se dá vyrobit zlato z olova?

Praha chce do konce roku zprovoznit nové kontaktní centrum pro drogově závislé a připravuje také mobilní aplikační místnost. Nenarazí to na odpor obyvatel v okolí a příslušných městských částí? Jak chce hlavní město tato centra rozšiřovat? A jak zmírňovat společenské stigma, kterým závislí trpí? „Smysl naší péče je nejen garantovat možnost bezpečné aplikace, ale mít možnost jim pak nabídnout další služby, které v důsledku vedou třeba k abstinenci,“ říká adiktolog Pavel Bém.

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se. Jednání probíhala za zavřenými dveřmi a podle politoložky Lucie Tungul není jasné, co bylo skutečně dohodnuto. „Od nezávislosti a nastolení levicového státu PKK ustoupila už na konci 90. let po zatčení Abdullaha Öcalana, který stále je v tureckém vězení. Poté začala usilovat o autonomii, spíš kulturní než územní. Svých cílů ale Kurdové nedosáhli,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus.

Investoři mají rádi, když je dobrá nálada. Balí se to většinou do výrazu pozitivní očekávání. Ta trhy měly vliv hned po druhém vítězství Donalda Trumpa – obecně jsou totiž od pravicových republikánů očekávání vyšší, a Trump navíc sliboval leccos. Nálada začala klesat na přelomu ledna a února, tedy nedlouho po inauguraci nového prezidenta, který hned vyostřil rétoriku.

Před pár měsíci mohl Andrej Babiš uvažovat o volebním výsledku snů, čili dostatku hlasů pro hnutí ANO k jednobarevné vládě. A to nikoli menšinové, jakou si už na šest měsíců vyzkoušel po volbách roku 2017, což o 11 let dřív absolvoval také Mirek Topolánek (tehdy ODS). Oba se však nakonec museli uchýlit ke koaličnímu vládnutí. Jenže vidina jednobarevného a přitom většinového kabinetu se v poslední době podle preferenčních průzkumů zvolna rozplývá. Což má více důvodů.

V přihláškách ke středoškolskému studiu uvádí na prvním místě všeobecná gymnázia desetina uchazečů z chudších rodin, i ze zajištěných jen čtvrtina. Reálný zájem v krajích přitom sahá k 50 procentům. Bariérami jsou slabá nabídka i nedůvěra, že by se dítě na školu mohlo dostat. „Systém má nedostatečnou nabídku všeobecných škol, a jak je komplikovaný, ještě vede ke špatnému strategizování. Tímto nedokonalým výběrem marníme hrozně moc potenciálu,“ shrnuje sociolog Daniel Prokop.

Rusko chce seriózní vyjednávání o ukončení války s Ukrajinou, řekl v pondělí mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Putin totiž navrhl uspořádat v Istanbulu přímá jednání mezi oběma znepřátelenými zeměmi. Pokud se schůzka na jakékoli úrovni v Istanbulu uskuteční, bude to de facto pokračování neúspěšného jednacího procesu ze začátku války.

Nerad bych vytvářel prostředí, ve kterém budou strany hledat cesty, jak obcházet pravidla. Tímto způsobem odrážel prezident republiky Petr Pavel kritiku, že otálí s vyhlášením termínu sněmovních voleb. Nemohl to dělat do nekonečna. To mu zákony této země neumožňují.