Čeští vědci mají důvod k radosti. V příštích pěti letech do Česka poputuje půl miliardy korun na deset vědeckých projektů, které uspěly se žádostí o grant Evropské výzkumné rady (ERC). „Myslím, že jsme nikdy neměli nedostatek talentů a nápadů, ale tak trošku jsme šampioni v tom ty talenty zahazovat a nepodporovat je tak, jak bychom mohli,“ soudí matematik a bývalý hodnotitel ERC grantů Zdeněk Strakoš.

Dva týdny dělí Friedricha Merze od nástupu do úřadu německého kancléře. Právě 6. května by měla začít vládnout nový kabinet, na kterém se dohodla koalice CDU/CSU a sociálních demokratů. „Obě strany se liší v základních politických otázkách, v oblasti migrace, ekonomiky a částečně i obrany a bezpečnosti. Najít shodu mezi těmito protipóly nebylo jednoduché,“ hodnotí bývalý poslanec Spolkového sněmu Jörg Nürnberger.

V sobotu se svět rozloučí s papežem Františkem. Podle teologa Martina Vaňáče během svého pontifikátu pokračoval v otevírání církve vůči novým myšlenkám a projevoval se jeho jihoamerický původ. „Mentalita a prostředí Latinské Ameriky je výrazně odlišné a je to něco, co Evropa potřebovala slyšet. Větší roli tam hraje lidová zbožnost, radost a větší emoce,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus.

Rizika spojená s umělou inteligencí naposledy zdůraznila prognóza s názvem AI 2027. Dochází k závěru, že hrozba, že se umělá inteligence vymkne lidské kontrole, je zcela realistická. „Podle mě je nejhorším rizikem pozvolná ztráta lidského vlivu na civilizaci. Na druhém místě je ztráta kontroly, jak ji popisuje studie AI 2027. A na třetím místě je zneužití lidmi,“ připouští pro Český rozhlas Plus Jan Kulveit z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy.

Nemůžete anektovat cizí zemi, vzkázala americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi dánská premiérka Mette Frederiksenová v reakci na jeho záměr získat pro Spojené státy americké Grónsko. Touha Washingtonu zmocnit se tohoto ostrova vyvolává otázky, zda ještě platí mezinárodní právo. „Nejde o to, že by ve světové aréně podobná slova nezazněla, ale od USA jsme tohle dosud neslýchali,“ poznamenává politický geograf Michael Romancov pro Český rozhlas Plus. (Repríza)

Evropští politici jednají o dalším balíku sankcí, které hodlají uvalit na Rusko. Jedním z hlavních důvodů je pokračující agrese vůči ukrajinským civilistům. Mezitím ale americký prezident Donald Trump používá směrem ke Kremlu mnohem vlídnější slova. „Amerika se teď ničí sama zevnitř a to je velmi špatné. My jsme ale v Evropě a je to také šance pro Evropu,“ říká v pořadu Interview Plus ukrajinský filozof a esejista Volodymyr Jermolenko.

Americký prezident Donald Trump zvažuje další výjimku z cel, která předtím sám nařídil. Po zrušení cel na elektroniku by tentokrát mohlo jít o automobilový průmysl. „Lobbisté, kteří už se řadí do fronty, aby si promluvili s prezidentem a jeho administrativou, se také postarají o řadu dalších výjimek, které celní výnosy dále sníží,“ předpokládá pro Český rozhlas Plus ekonom a pedagog na New York University Jaroslav Borovička, který působí i ve správní radě institutu CERGE-EI.

Západní politici označili ruský raketový útok na ukrajinské město Sumy za zbabělý barbarský válečný zločin. Rusové tvrdí, že ukrajinská strana údajně používá obyvatelstvo jako živé štíty pro setkání vojenských činitelů. „Vidíme téměř nekončící řadu ruských útoků na jednoznačně civilní cíle,“ říká v pořadu Interview Plus vrchní ředitelka Sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničních věcí Veronika Stromšíková.

Čína odpověděla na americká cla ve výši 145 procent a zdaňuje od soboty zboží ze Spojených států 125 procenty. „Pokud by Evropská unie přijala část čínské nadprodukce, tak to může krátkodobě prospět peněženkám evropských zákazníků,“ uznává pro Český rozhlas Plus analytička Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na Čínu Ivana Karásková. „Dlouhodobě jde ale o dumping a v konečném důsledku to není žádná výhra.“

Americký prezident Donald Trump na 90 dnů pozastavil vysoká cla, která předtím uvalil na většinu zemí světa. „Stále doufáme, že se podaří dohodnout výsledek, který nebude znamenat dramatické zvýšení cel, protože by k němu pravděpodobně došlo oboustranně. To by poškodilo obě strany Atlantiku,“ upozorňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar pro Český rozhlas Plus.