Co očekává Hospodářská komora od nově vznikající vlády? Je rozumné odmítat emisní povolenky ETS 2, zavádět EET nebo rušit ministerstvo pro místní rozvoj? A jakou odezvu mají podnikatelé na nedávnou Blanickou výzvu, ve které vyzývají ke snižování byrokracie a množství regulací? Tomáš Pancíř se zeptal prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka (ODS).

Americký prezident Donald Trump zastavil jednání o summitu s Vladimirem Putinem a uvalil sankce na ruské ropné společnosti Rosněft a Lukoil. „Zdá se, že velký vliv na něj má ten poslední člověk, se kterým hovoří. Není to člověk, který by měl pevné názory nebo ideologii. Vyslechne všechny strany a zařídí se podle toho,“ soudí novinářka Jana Ciglerová.

V úterý končícího týdne poskytl sbor Českobratrské církve evangelické ve Velkém Meziříčí své prostory zájemcům o besedu, kterou jsem tam měl na téma „Máme se obávat Ruska?“. Jedna z otázek byla: Jak by se nyní zachovali ruští okupanti v Česku, když Češi jsou také Slované?

Strany možné budoucí koalice probírají budoucí diplomacii – jak diplomaticky vyřešit problém Turek? Proč se unijní státy zatím nedohodly na využití zmrazených ruských aktiv pro pomoc Ukrajině? A proč hvězdy amerického basketbalu podváděly v pokeru a manipulovaly sázky?

Od zrušené schůzky prezidentů Trumpa a Putina v Budapešti se nic zvláštního neočekávalo. Stejně tak se nepředvídalo, že by to mělo nějaké vyloženě negativní důsledky.

Od čtvrteční schůze Evropské rady se čekalo hodně a asi až moc. Nabitý program znemožnil podstatnou debatu o každém tématu, které bylo na programu. Lídři sedmadvacítky se nakonec rozešli od rozdělané práce, aniž učinili jediné podstatné rozhodnutí. Vše se odkládá na příští prosincový summit, případně se přesouvá na ministerskou úroveň.

Jsou pro nás důležitější emisní povolenky ETS2, nebo nedostatek čipů na případnou dronovou zeď? Na čem se neshodli unijní lídři? Proč by se nad sebou měl Západ zamyslet? Loučí se Němci se spalovacími motory, nebo ne? Podrobíme se Rusům? A nakonec glosa Evy Turnové. To jsou páteční Názory a argumenty Ondřeje Konráda.

Inkluze ve školství bude pokračovat, shodly se na tom strany vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů. Dohodly se ale na zásadní revizi. „Musí se dát jasně stanovené mantinely a hranice, kdy a za jakých podmínek je společné vzdělávání přínosem. A kdy už škodí nejen inkludovaným dětem, ale i ostatním dětem,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus bývalý poslanec Zdeněk Kettner (SPD). „Školám nebyla poskytnuta dostatečná podpora, na tom se shodneme,“ uznává poslanec Jan Berki (STAN).

Zatímco se v Bruselu koncem týdne sešli šéfové vlád států Evropské unie hlavně proto, aby se poradili, jak dál pomáhat Ukrajině, která už čtvrtým rokem statečně vzdoruje den ode dne krutější ruské agresi, musel mít dosluhující český premiér plné uši výzev rodící se zdejší vlády, aby tam především myslel na „naše lidi“ a odmítl emisní povolenky ETS2.