Hlavními tématy setkání českého premiéra Petra Fialy (ODS) s americkým prezidentem Joem Bidenem byly válka na Ukrajině či situace na Blízkém východě. Řeč byla ale například i o spolupráci v jaderné energetice. Vzájemné vztahy by podle vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara neměly ovlivnit ani nadcházející americké volby. „Nevšiml jsem si, že by se někdo nudil,“ popisuje Pojar v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu jednání v Bílém domě. Moderuje Tomáš Pancíř.

V Polsku mají jedny z nejdrastičtějších interrupčních zákonů. A ty stále platí, bez ohledu na novou vládu. Už krátce po pádu komunismu tam v roce 1993 odhlasovali prakticky naprostý zákaz interrupcí. Tehdy šlo o úlitbu katolické církvi za to, že nebude bránit ve vstupu země do EU a do NATO. Od té doby Polky jezdí na interrupce do zahraničí, často i do Čech a na Moravu.

Po nějakém čase se ozval ministr spravedlnosti za ODS a blízký muž premiéra Pavel Blažek. Těsně po slovenských prezidentských volbách napsal na síť X toto: „Většina pražských redakcí Slovensku nikdy nerozuměla, nerozumí, a protože se o to ani nesnaží, rozumět asi nebude. Pro dobré vztahy se Slovenskem však něco udělat mohou – nechat si své povýšenecké ‚postřehy‘ a rady v teple svých kanceláří pro sebe.“

Východoslovenské Michalovce, které leží jen pár desítek kilometrů od hranice s Ukrajinou, se staly dějištěm společného zasedání vlád Slovenska a Ukrajiny. Není to poprvé, co se kabinety obou států takto sešly od chvíle, kdy se loni na podzim stal Robert Fico premiérem. V tomto formátu se potkaly už před časem, v ukrajinském Užhorodu.

Salva stovek střel a dronů z Íránu na Izrael vyvolala obavy z nové války na Blízkém východě. Jenže jak by válčily státy, které spolu ani nesousedí, a vlastně ani není jasné, o co by bojovaly?

V sociálních a daňových tématech si koalice přestává rozumět. Írán proti Izraeli, nejpodivnější ze všech nepřátelství. Ficova politika na všechny čtyři světové strany. Blažek školí média. Škodí ale vládě i ODS. Polský Sejm hlasoval v prvním čtení o interrupcích.

Mohli by Rusové využít výpadku americké pomoci ukrajinské armádě k dalšímu postupu na východní frontě? Jak důležitá bude dodávka munice nakoupená skupinou států v čele s Českem, jejíž první část má na Ukrajinu dorazit v červnu? Je korupční kauza v Liberci, kvůli které koaliční strany vypověděly smlouvu s ODS, individuálním selháním, anebo jde o širší problém? Považuje dcera Milady Horákové Jana Kánská, oceněná medailí Karla Kramáře, Česko stále za svůj domov?

Migrace, bezpečnost nebo klima – řada témat letošních voleb do Evropského parlamentu je spojena s obavami občanů z vývoje posledních let. Populisté slibují, že problémy rychle vyřeší. Co nabízejí strany tradiční? „Populisté vždy operují se strachem, ale nemají řešení. Ani u té migrace,“ konstatuje lídr evropských socialistů Nicolas Schmit.

Průměrný Čech starší 15 let vypije během roku zhruba 14 litrů čistého lihu. Pomohlo by omezení prodeje a reklamy, a hlavně vyšší cena snížit jeho spotřebu? „Opatření je víc, ale nejdůležitější je určitě cenotvorba,“ říká národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Podle šéfa Unie výrobců a dovozců lihovin Vladimíra Darebníka je ale zdanění alkoholu v Česku nespravedlivé. „Lihoviny jsou zdaněny čtyřikrát více než pivo. A tiché víno má nulovou spotřební daň,“ kritizuje.

V sobotu na kongresu ODS byli ještě koaliční lídři samý vtípek. Statečně nesli i návrhy občanských demokratů na rušení či slučování resortů – nahnuté by to podle nich mohl mít zejména místní rozvoj. Se začínající volební sezónou však úsměvy na koaličních tvářích zamrznou.