Prezident republiky nemá v Polsku valné pravomoci; je to do značné míry reprezentativní figura, asi tak, jako u nás. Za určitých okolností však význam tohoto úřadu významně posiluje a stává se symbolickým. Přesně takové okolnosti nastaly kolem nedělních voleb. Půjde v nich do značné míry o to, zda Polsku narostou křídla a bude hrát první ligu v evropské politice, nebo bude nadále kulhat kvůli domácím překážkám.

Na slovenského premiéra Roberta Fica vystřelil před rokem důchodce a způsobil mu těžká zranění, s následky kterých se politik potýká dodnes. Útok, který nemá ve slovenské historii obdoby, šokoval celou společnost. V pohnutých dnech loňského května se hodně spekulovalo, zda tato mimořádná událost povede ke zmírnění napětí ve společnosti, která byla už dlouho předtím rozdělena nejrůznějšími konflikty, hlavně nesmiřitelností vlády a opozice.

Do médií prosákla zajímavá spekulace. Podle serveru Aktuálně zvažuje Jana Maláčová scénář, podle kterého by mohla být lídryní kandidátky hnutí ANO v Karlovarském kraji. Teplé místečko na kandidátce by měl dostat i Lubomír Zaorálek, který spolu s Maláčovou tvoří nejviditelnější tváře současné skomírající, nebo možná už úplně mrtvé Sociální demokracie.

Předvolební šetření agentury STEM pro ministerstvo vnitra odhalilo, že se většina obyvatel Česka, konkrétně 54 procent, obává manipulace voleb ze strany současné vlády. Obecně se toto číslo hodnotí jako šokující a alarmující. A skutečně takové je, ale možná z jiných důvodů, než se většinově soudí.

Volby do Poslanecké sněmovny, tedy volby, při kterých budeme vybírat i novou vládu, se budou konat na začátku října, v pátek třetího a v sobotu čtvrtého. Na tento termín je vyhlásil prezident Pavel a premiér Fiala jeho rozhodnutí vzápětí spolupodepsal. A až tento verdikt vyjde ve Sbírce zákonů, začne oficiálně předvolební kampaň a politickým stranám a hnutím začne platit zákonný limit na to, kolik za ni mohou utratit.

V tureckém Istanbulu začalo jednání delegací Ruska a Ukrajiny, informují agentury Reuters, AFP a TASS. Trvalo necele dvé hodiny, ale bylo to první přímé setkání zástupců válčících zemí od nezdařených rozhovorů na jaře 2022.

„Čína byla velmi těžce zasažena,“ nechal se slyšet americký prezident Donald Trump. Devadesátidenní obchodní příměří podle něj dokazuje úspěch jeho administrativy i „kamikadze“ strategie celního nátlaku. V Číně to ale vidí přesně opačně. Britský magazín Economist se zaměřuje na to, jak si obě strany situaci vykládají a co to vypovídá o jejich strategiích.

Jakou podporu má izraelské vedení, které rozjelo novou pozemní operaci v Pásmu Gazy? Jak jednotné je hnutí STAN několik měsíců před volbami? jaká preventivní opatření jsou nutná po hospitalizaci pacienta v pražské nemocnici na Bulovce s podezřením na nákazu vysoce infekční nemocí? A jaké příběhy připomíná už 10. ročník Benefičního běhu pro Paměť národa? Poslechněte si celou polední publicistiku s Věrou Štechrovou.

První přímé jednání mezi Ruskem a Ukrajinou po více než třech letech. Nedůvěra ve volby klade otázku, zda vůbec může přežít demokracie. Maláčová se nejspíš rozhodla pohřbít sociální demokracii. Fico v Putinových stopách. Volá po míru, ale pokračuje ve válce. Výsledek prezidentských voleb bude mít větší dopad vzhledem k rostoucí úloze Polska v Evropě. Zemřel „nejskromnější prezident“ Jose „Pepe“ Mujica

Jak vyznělo první setkání ukrajinských a ruských vyjednavačů od března 2022 a co by mohlo znamenat pro další snahy o příměří v bojích na Ukrajině? Na jaké výzvy se zaměřila dnešní debata zástupců českého automobilového průmyslu a vlády? A jak se do letošního Festivalu muzejních nocí zapojuje například olomoucké studio Českého rozhlasu?