Večerníčky, seriály a melodie, které člověk pozná dřív, než si stihne vzpomenout odkud. Takový večer bude moderovat Alexander Hemala v pražském Rudolfinu. „Jsou to nádherné melodie a chci věřit tomu, že si je posluchači spojí s bednou, tedy s bednou televizní,“ doufá v rozhovoru s Adélou Gondíkovou. Na březnový večer se prý těší už teď. „Nemám rád velké přípravy, ale na tuto akci se budu muset samozřejmě připravit a zadumat se,“ plánuje.

Asi si vzpomenete na desítky jejích rolí, rozhodně si ale vybavíte její smích. Iva Janžurová nejen svojí loňskou nominací na Českého lva dokazuje, že talent, energie a humor nemají datum spotřeby. Jaká role by ji ještě lákala, když už si vyzkoušela i britskou královnu Alžbětu II.? A co ji dnes zaručeně rozesměje? „Herecká bytost – tedy moje určitě – velmi často bez vlastního sebekritična začne pracovat na roli a vy ji někdy nestačíte vůbec dohonit,“ líčí Iva Janžurová.

Jako scenáristka a režisérka stojí za velmi úspěšným cyklem České televize mapujícím osudy tuzemských aristokratů. „Snahou bylo představovat obrovské kulturní dědictví, které tady zanechali,“ vysvětluje ve Vizitce. „Když mě něco zajímá, přemýšlím, jestli by to zajímalo i ostatní, a tak to bylo i s Modrou krví.“

Helena Čapková, provdaná Koželuhová a později Palivcová (28. 1. 1886–27. 12. 1961), toužila být klavíristkou. Matka ale měla jiný názor a brzy ji provdala. Přesto svůj umělecký talent uplatnila, když se po vzoru svých slavných bratrů stala spisovatelkou. Ale ani ji nečekal lehký život. Čelila dvěma diktaturám a prožít si musela období smutku, strádání a bídy… V dokudramatu účinkují Zuzana Slavíková-Čisáriková, Václav Šanda nebo Ivana Jirešová. Hovoří historik Michal Stehlík.

Poznali se v době, kdy on už byl známou a úspěšnou personou našeho šoubyznysu a ona byla začínající nadějnou zpěvačkou. Ze spolupráce interpretky a textaře se postupem času vyklubalo dlouholeté přátelství, ze kterého vzešla spousta nesmrtelných hitů. Na mistra nejen písňového textu Eduarda Pergnera zavzpomíná v Úžasných životech Jitka Zelenková.

„Přemýšlel jsem o nabídce a říkal jsem si, že mám v 85 letech život za sebou. Jen Lenin byl věčný,“ říká s typickým suchým humorem o své nové knize Faktor Pafko. A přidává důvod, proč na ni nakonec kývl: „Viděl jsem strašně moc věcí a říkal jsem si, že bude dobré napsat knížku, ve které zakonzervuji to, co si myslím, že jsem v životě prožil.“ Sebereflexe mu rozhodně nechybí. „Tou knížkou jsem sám sebe nepřekvapil,“ poznamenává v Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou.

Zatímco sci-fi sází na efekty, skutečný vesmír funguje jinak. Jan Spratek z pražského Planetária a Evropské kosmické agentury vysvětluje, co by se ve vesmíru nikdy nemohlo stát, i to, proč máme na rozdíl od dinosaurů štěstí na úplná zatmění Slunce. Jak se Česko reálně připravuje na návrat lidí na Měsíc i vlastní cestu do vesmíru? A co nahradí Mezinárodní vesmírnou stanici, která míří ke svému konci?

Aktuální situaci v ostravské osadě, někdejší vyloučené lokalitě, probírají s Ondřejem Cihlářem dopodrobna. Jak nastalo, že se lidé v komunitě semkli a jak tam žijí? Jezdila také v karavanu po českém venkově a nabízela architektonické služby. „Přijížděli jsme do míst, kde jsme byli vítaní, starostové skrze místní rozhlas vyhlásili, že jsme na místě, a lidé se s námi mohli radit,“ popisuje ve Vizitce.

Významný polský katolický intelektuál, novinář a politik Tadeusz Mazowiecki se stal prvním nekomunistickým předsedou vlády Polska po druhé světové válce. Byl klíčovou postavou hnutí Solidarita a vedl přechod Polska od komunismu k demokracii. Do historie se zapsal jako jeden z nejvýznamnějších evropských politiků. V repríze pořadu Portréty z roku 2013 ho připomínají Jan Sedmidubský a Pavel Hlavatý.

Herec Ladislav Frej vypráví, roč je pro něj dodnes důležité hrát a pracovat s fantazií a proč nikdy neměl rád laciné pozlátko?