Vedle výtvarných projektů v oblasti digitálního a mediálního umění se podílí na stálých i dočasných expozicích pro muzea a galerie. Nejnověji stojí za výtvarným řešením výstavy Kde ty všechny kytky jsou. Textilní tisk: Oděvy a šátky 1920 – 1990 v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. Jak kombinovat virtuální exponáty s těmi klasickými? A proč je pro time-based media zapotřebí jiný typ imaginace? Ptá se Karolína Koubová.

Je jednou z nejvýraznějších českých zpěvaček. Má několik Andělů, letos cenu získala v kategorii Skladba roku. Zpívá s ledabylou dikcí, která může zprvu dráždit. „Můj zpěv je umělecký projev, ne líná pusa,“ říká ve Vizitce. Přiznává, že v osobním životě je introvert. „Každý má víc tváří a Pam Rabbit je ta, která chce lidi bavit.“ Jak tyto dvě polohy vyvažuje? A jak to má s „Easter eggs“, tedy skrytými vzkazy fanouškům? Ptá se Ondřej Cihlář.

Pro rozhlas nejnověji napsal hru Ptakopysk. Příběh bratrů Pospíšilů, šampionů v kolové. „Ptakopysk se zrodil z podivnosti sportu kolová,“ říká ve Vizitce. Zakotvuje ve Studiu DVA, kde uvádí už druhou inscenaci. „Miluju, když obsáhnu veškerý segment publika a dokážu ho sladit na společnou notu.“ Jak definuje zakukleného surrealistu? A proč je nejlepším žánrem tragikomedie? Ptá se Karolína Koubová.

Dvacet let vedla knižní veletrh Svět knihy a značně přispěla k jeho mezinárodnímu uznání. Za přínos knižní kultuře letos získala cenu Magnesia. „Hodnota veletrhů spočívá v osobním setkávání,“ říká ve Vizitce. „Překladatelé z českého jazyka v zahraničí jsou naši ambasadoři.“ Jaké byly po revoluci začátky festivalu Svět knihy? A jaká je cesta k překladům českým knih? Ptá se Karolína Koubová.

Jeho dlouholetým snem je vznik Muzea architektury jako jednotící instituce. Sídlo by měla mít v budově bývalého Nákladového nádraží Žižkov. „Nemůžeme ztratit dopravní stopu, ikonu, kterou je Vyšehradský most,“ říká taky ve Vizitce. V čem je důležitý etický kodex architektů? Proč je jednodušší postavit činžák na zelené louce než revitalizovat starší domy a jak se tento fenomén mění? Ptá se Ondřej Cihlář.

Vydala sedmou knihu pro dospělé Čas vos. „Je to román spokojenosti a vyrovnanosti v životě,“ popisuje ve Vizitce. „Když píšu knihu, vidím ji jako film.“ Po dopsání románu se obvykle věnuje psaní pro děti, o kterém říká, že je pro ni psychoterapií. Nakolik se její knihy proměňují v redakci nakladatelství? Jak se sama potýká s textem? A proč nekalkuluje? Ptá se Karolína Koubová.

Spolupracoval na filmech Lidice, na dokumentu V síti, seriálu Okresní přebor, Čtvrtá hvězda a nejnověji na snímku s dětskými herci Tichá pošta. Ve Vizitce mluví i o filmových obhlídkách, při kterých už navštívil tisíce domů a bytů a dokázal v nich číst jako z knihy. V čem se liší divadelní a filmová scénografie? A co znamená, „jít na jehovistu“? Ptá se Ondřej Cihlář. Repríza z 1. 4. 2025.

Povede Debut Pražského jara – jeden z nejsledovanějších koncertů festivalu, který dává mladým dirigentům příležitost řídit velký orchestr. „Čím víc času s partiturou trávím, tím víc se názor na skladbu mění,“ říká ve Vizitce. „Na zkouškách analyzuju, na koncertě se snažím přenášet to, co cítím.“ Zohledňuje i obecenstvo? A proč se někdy diriguje bez taktovky? Ptá se Karolína Koubová.

Má ráda divadlo, které je zvědavé a které aktivizuje. V Divadle Na zábradlí nastudovala inscenaci Paní Dallowayová, v níž nahlíží vnitřní a vnější svět postav a taky fenomén neviditelnosti žen. „Zajímalo nás, jak by paní Dallowayová vypadala dnes,“ říká ve Vizitce. Jak uvažovali o scéně s vodopádem? A proč je pro ni důležité udržovat kulturní život v rodné obci v Krkonoších? Ptá se Karolína Koubová.

Jeho tématem je umění ve veřejném prostoru. Nejnověji se podílel na publikaci Pražské metro. To je podle něj luxusním prostředím, v němž se snoubí kvalitní umění a architektura. „Věci kvalitní a odvážné si nezískávají veřejnost hned. Musí si na ně postupně zvykat,“ říká ve Vizitce. Proč má nejradši stanici metra Vyšehrad? A proč se mu v umění jen stěží hledá naděje? Ptá se Karolína Koubová.