Ještě před pár lety vystupovali se skupinou, která se však rozpadla. „Zůstali jsme jen my dva,“ uvádí klavírista Daniel Špiner. Spolu se zpěvačkou Katarínou Koščovou hrají a zpívají už 18 let. Mají písničky v češtině? Jak představili LP Krehkosť? Jak a kde se album natáčelo? Mají rádi na koncertech komorní atmosféru? Pořad najdete jako podcast k off-line poslechu pouze v aplikaci mujRozhlas.

„Švédi mají nabitý tým, jsou doma, takže to bude určitě nejtěžší zápas, co jsme doposud měli. Ale po loňském zápase se Švédskem si myslím, že nemáme důvod si nevěřit i proti těm nejlepším hráčům,“ říká o nadcházejícím zápase českých hokejistů Radko Gudas. Jakou muziku si zpívá v autě, když ho nikdo neslyší? Co mu dalo krasobruslení? A jak docílil rychlosti střely 160 km v hodině?

Festival Mezi ploty, největší kulturní projekt na podporu duševního zdraví v Evropě, zvedá témata závislostí dospívajících nebo vyhoření. Jak se v duševní rovnováze udržuje jeho patronka? „Nejsložitější věc je samozřejmě přijmout sám sebe a všechny temnější stránky, jak se říká stíny, dokázat brát za své. To vyžaduje kolikrát hodně odvahy a péče,“ říká herečka Vilma Cibulková. Čím je pro ni terapie nebo štěstí? A na jaký problém s poskytováním podpory duševního zdraví naráží?

„Vždycky chci, aby každá moje kniha byla trochu jiná, než ta předchozí,“ přibližuje úspěšná spisovatelka svou novinku Čas vos. „Je to kniha o cestě ke štěstí a o tom je každý život. I když štěstí jsou spíš okamžiky. Pro mě je to spíš klid, spokojenost a vyrovnanost. To je ideální stav.“ Jak se rodil název knihy? Co o knize říká její pracovní název? Kdo čte její knihy jako první? Zajímá se o recenze? A stačí příběh, nebo musí autorka knihou i něco říct?

Vedle výtvarných projektů v oblasti digitálního a mediálního umění se podílí na stálých i dočasných expozicích pro muzea a galerie. Nejnověji stojí za výtvarným řešením výstavy Kde ty všechny kytky jsou. Textilní tisk: Oděvy a šátky 1920 – 1990 v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. Jak kombinovat virtuální exponáty s těmi klasickými? A proč je pro time-based media zapotřebí jiný typ imaginace? Ptá se Karolína Koubová.

Je jednou z nejvýraznějších českých zpěvaček. Má několik Andělů, letos cenu získala v kategorii Skladba roku. Zpívá s ledabylou dikcí, která může zprvu dráždit. „Můj zpěv je umělecký projev, ne líná pusa,“ říká ve Vizitce. Přiznává, že v osobním životě je introvert. „Každý má víc tváří a Pam Rabbit je ta, která chce lidi bavit.“ Jak tyto dvě polohy vyvažuje? A jak to má s „Easter eggs“, tedy skrytými vzkazy fanouškům? Ptá se Ondřej Cihlář.

Na sociální sítě umístila před časem video, že není normální, aby učitelé na děti křičeli. „Byla to rozbuška. Do druhého dne jsem měla čtvrt milionu zhlédnutí a několik tisíc sledujících,“ vzpomíná pedagožka. Jak přišla ke své přezdívce Štěkánka? Jsou učitelé, kteří se chytli za nos, když viděli její videa? Je školní systém dobře nastavený? Je dostatek učitelů? Souzní s jejím klidem i knížka Můj kousek Himálaje?

Na odlišnost v podobě bílé kůže pohlíží různé kultury Afriky jinak. Zatímco v beninském voodoo albíni představují posvátno, v Zambii jsou pro domnělou magickou sílu loveni. „Představa o tom, že albín je duch, že albín je špatný, že neumírá, ale ztrácí se, nebo že je albinismus nakažlivý – to jsou věci, které se předávají v rodinách i víceméně ve školách. Lidé v tom vyrůstají a věří tomu,“ vysvětluje antropoložka Kateřina Mildnerová. Co o rituálech tamních léčitelů zjistila?

Přemýšlíte někdy o budoucnosti? Jak se promění medicína, co za nás bude dělat umělá inteligence, jak zvládneme klimatickou změnu a energetickou krizi? Jak se v tom všem vyznat? V Žárovkách si Pavla Hubálková a Jan Lukačevič si povídají s mladými vědci a vědkyněmi, kteří mění svět. O jejich výzkumech, proměnách budoucnosti a vědě jako vášni. Žárovky poslouchejte každou sobotu po 18:00 na Dvojce anebo kdykoli zpětně na mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích.

Otázka jak do televizní soutěže: Největší čin domácího protinacistického odboje v Evropě v letech 2. světové války? Pokud odpovíte atentát na Reinharda Heydricha v květnu 1942, tipujete správně. Velký příběh má nevýhodu, že kdekdo se ho už snažil popsat, kdekdo o něm něco natočil, a především: Všichni vědí, jak to dopadlo. Slovenský publicista Ján Bábik přesvědčuje, že je stále co objevovat. Třeba na osobnosti slovenského hrdiny Jozefa Gabčíka (1912–1942).