Když Bill Haley (1925– 1981) nahrál 12. dubna 1954 v newyorském studiu skladbu Rock Around The Clock, zrodil se prý rock'n'roll. Alespoň to tak uvádí mnoho hudebních encyklopedií. Příběh songu ale ukazuje, že datum nahrávky je jen jedním z údajů, nejspíš nikoli nejdůležitějším, pro zrod rock'n'rollu. Od narození Billa Haleyho nedávno uplynulo přesně 100 let. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2019.)

Sebeupálení Jana Palacha na osmnáctiletého studenta Jana Zajíce z Vítkova u Opavy zapůsobilo natolik, že přijel do Prahy, aby se připojil k protestní hladovce, kterou od 18. ledna 1969 držela pod rampou Národního muzea skupina studentů a mladých lidí. Hladovkáři zůstali v mrazu pod stany čtyři dny, poté byla hladovka ukončena a Jan Zajíc odjel domů do Vítkova. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2024.)

Napadlo by vás, kdo byl po roce 1989 jedním z nejvydávanějších českých spisovatelů? Miloslav Švandrlík. Literární kritici sice nad jeho prací krčí rameny a pochybují, zda Švandrlík patří „do literatury“, čtenáře Švandrlíkových prací ale podobné akademické debaty nevzrušují. Jeho Černých baronů se prodal asi milion výtisků a v dobách nesvobody šlo o vůbec nejrozšířenější samizdat. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2019.)

„Já byl vlastně v exilu odjakživa, nikdy jsem docela nepatřil tam, kde jsem byl. Jako by se mi pořád stýskalo po nějaké době, po nějakém místě,“ prohlásil na podzim 1974 herec Jiří Voskovec v rozhovoru, který s ním pro exilový časopis Listy vedl Antonín Jaroslav Liehm. Mimo rodnou vlast prožil více než polovinu života. Připomeňte si jeho životní osudy. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2020.)

„Nezapomeň na zem, ze které jsi vyšla! Je to matka nás všech,“ říká postava Babičky Barunce v klasickém díle české literatury. Režisérovi filmového zpracování Babičky Františku Čápovi tato slova málem zlomila vaz. Jeho film šel totiž do kin v roce 1940. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2018.)

Málokterý politik před rokem 1989 nudil posluchače svých projevů tolik jako vrchní ideolog Jan Fojtík. Nenápadný muž měl přitom pod palcem ideologický dohled nad vědou, kulturou a školstvím. Vrchol jeho kariéry i pád připomene v pořadu Portréty historik Zdeněk Doskočil.

Vladimír Janko byl v letech druhé světové války vyznamenán za statečnost v bojích u Sokolova i Kyjeva, prošel karpatskou operací jako velitel tankové brigády a po roce 1948 byl povýšen do generálské hodnosti. Byl náměstkem ministra a v roce 1968 spáchal sebevraždu. Proč? Nejen o tom hovoří v Portrétech historik Jan Adamec.

Legendární velitel našich samopalníků na východní frontě druhé světové války Antonín Sochor mnohokrát prokázal neskutečnou odvahu. Vždyť po jedné z bojových akcí mu z těla vyoperovali přes 200 střepin. O to víc zaráží, co se v jeho životě dělo po konci války – a to včetně smrti v šestatřiceti letech. Smrti, která dodnes nepostrádá nádech záhady.

Otázka jak do televizní soutěže: Největší čin domácího protinacistického odboje v Evropě v letech 2. světové války? Pokud odpovíte atentát na Reinharda Heydricha v květnu 1942, tipujete správně. Velký příběh má nevýhodu, že kdekdo se ho už snažil popsat, kdekdo o něm něco natočil, a především: Všichni vědí, jak to dopadlo. Slovenský publicista Ján Bábik přesvědčuje, že je stále co objevovat. Třeba na osobnosti slovenského hrdiny Jozefa Gabčíka (1912–1942).