
Poslechněte si podcast: Příběhy 20. století: Občas se probouzím z kriminálnických snů. Vzpomínky Tomáše Křivánka, člena výboru Jazzové sekce
Zkraje podzimu před čtyřiceti lety pozatýkala Státní bezpečnost (StB) členy výboru Jazzové sekce: Čestmíra Huňáta, Vladimíra Kouřila, Tomáše Křivánka, Josefa Skalníka a Karla Srpa. Všichni byli obviněni z „nedovoleného podnikání“. V září 1986 museli kromě jmenovaných do vazby také Miloš Drda (pokladník) a Vlastimil Drda (druhý majitel domku, kde sekce sídlila).
Český rozhlas - Osobnosti
Silná témata, o kterých se ve společnosti právě mluví.
Až na dřeň: V padesáti jsem začala žít zdravě. Moje rakovina je nejlepší kondiční trenér, líčí Alice Kavková
Bývalá novinářka, herečka, autorka deskových i retro her a dnes vyhledávaná průvodkyně. Alice Kavková je žena mnoha profesí, nespoutané energie a osobitého humoru. Více než dvacet let působí na volné noze, kde se věnuje výhradně projektům, které ji baví a naplňují. Svůj životní nadhled si zachovává i ve chvílích, kdy čelí složitým životním výzvám.
Host Radiožurnálu: Vánoce už nejsou, co bývaly? Na komerci si lidé stěžovali už v 19. století, říká historik Kessler
Jak lidé v minulosti bydleli, pracovali, jedli nebo slavili? Právě dějinám každodennosti se věnuje historik Vojtěch Kessler, ředitel Historického ústavu Univerzity Hradec Králové. Ve své knize Šťastné a veselé se zaměřil na proměny Vánoc v posledních dvou stoletích. Proč se jejich podoba změnila méně, než bychom čekali? Byly Vánoce dříve opravdu bílé? A proč si už naši předkové stěžovali, že Vánoce nejsou, co bývaly?
Host Radiožurnálu: Všechny písně mi trhají srdce. Buď hezky, nebo hnusně, přiznává skladatel Ondřej Soukup
Co všechno se dá říct písní, kterou možná nikdo nechce slyšet? Skladatel Ondřej Soukup spojil síly s textařem Marianem Zimou a výsledkem je album Písně, které nikdo nechce slyšet. Devět skladeb nazpívaly výrazné osobnosti české a slovenské hudební scény včetně Lucie Bílé nebo Michaela Kocába. Proč vznikala deska bez komerčních ambicí? Jak se vybíraly hlasy pro jednotlivé písně a jaká témata se v nich odrážejí? A může si dnes skladatel ještě dovolit tvořit jen pro radost?
Stříbrný vítr: Frontman skupiny Olympic Petr Janda. Kdy mezi světy muzika a rodina umístil rovnítko?
Demokracie v naší kapele funguje na takové zvláštní bázi, a sice že se ostatní vždycky snažím ukecat, říká zpěvák, skladatel, kytarista, producent, dlouholetý frontman skupiny Olympic Petr Janda. Kdy pochopil, že mezi světy jménem muzika a rodina umístil rovnítko? Jak vypadá jeho opravdické kamarádství s vnukem? A řekl by, že „rocker“ je vedle hudební kategorie i lidský druh?
Blízká setkání: Nina Špitálníková o knize Strašná: Mateřství je velmi těžké. Ale málokdo to říká
Ve své knize otevírá zapovězené téma. Mateřství totiž nemusí vždycky začít záplavou lásky a pocitem štěstí. „Je o tom, jaké to je, když nechcete dítě a pak otěhotníte. Mně se to stalo a všichni mě ujišťovali, jak se všechno změní, až se dítě narodí. Že se dostaví záplava lásky. Syn se narodil, já necítila vůbec nic a připadala jsem si odporně,“ vypráví autorka knihy Strašná v rozhovoru s Markem Němcem. „Bylo to extrémně těžké období.“
Host Radiožurnálu: Vědkyně: Z DNA jsme rekonstruovali devítigenerační rodokmeny. Objevujeme příběhy, které by zmizely
„Co se nám momentálně líbí nejvíc, jsou velké rodokmeny, která umožní rekonstruovat to, jakým způsobem mezi sebou měly jednotlivé komunity manželské svazky – kdo si bral koho a proč,“ říká o svém výzkumu vědkyně Zuzana Hofmanová, která patří k českým průkopnicím archeogenetiky. Jak se žilo obyčejným lidem, jejichž příběhy se nedostaly do kronik? A jak genetika mění náš pohled na evropské dějiny?
Vizitka: Skladatel Pavel Trojan: Baví mě okamžiky zrodu nápadu. Najednou je tu něco, co před chvílí nebylo
Letos oslavil sedmdesátku a to je podle něj chvíle k bilancování. Dílo, které vytvořil, je velmi rozsáhlé a pokrývá téměř všechny žánry. V tvorbě ho jako dítě z evangelické rodiny ovlivnily duchovní písně i chorály. „Baví a těší mě vytvářet jasné koncizní tvary, které rozvíjejí klasickou hudbu,“ říká ve Vizitce.
Portréty: Norimberský tribunál: Geoffrey Lawrence. Předseda senátu, který kličkoval mezi pokyny velmocí
Celý Norimberský proces se mohl změnit v politický souboj mezi Východem a Západem, v divadlo obžalovaných a jejich obhájců, v pomstu vítězných velmocí. Že se tak nestalo, byla do značné míry zásluha předsedy senátu, britského soudce Geoffreyho Lawrence. Více o něm řekne ve speciálu Portrétů historik Jan Adamec.
Blízká setkání: Pavla Gajdošíková: Nejsem skladatel na lusknutí. Hudba k filmu Dřevorubec ale vznikla spontánně
„Chci, aby mi postavy byly blízké. Snažím se v nich najít něco svého,“ říká herečka Pavla Gajdošíková, která se objevuje v romantické komedii Dřevorubec i v dramatu Tanec s medvědem. Přiznává, že nejnáročnějším úkolem před kamerou je pro ni nahota. „To je pro mě vykročení z komfortní zóny,“ svěřuje se v Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou. V aplikaci mujRozhlas můžete slyšet Pavlu Gadošíkovou také zpívat.
Host Radiožurnálu: Ve filmu Thankskilling Day si zahrál vraha. „Takový slasher v Česku ještě nebyl,“ láká Ján Jackuliak
Co se stane, když se nevinná úniková hra změní v boj o holý život? Český horor Thankskilling Day zavede diváky do temného podzemí bývalých hal ČKD, kde se skrývá děsivé tajemství. Herec Ján Jackuliak v něm ztvárňuje vraha, který účastníky hry postupně likviduje. „Je to ten pravý film pro lidi, kteří tento žánr vyhledávají. Na to, že je to český film, je velmi kvalitně udělaný,“ říká v rozhovoru. Jak náročné bylo natáčení krvavých scén? A proč je celý snímek v angličtině?