Po okupaci spřátelenými vojsky vlastnoručně padělal výjezdní doložku a vycestoval do Západního Německa. „Díky Rusům jsem se stal cestovatelem a spisovatelem,“ vtipkuje Leoš Šimánek, který procestoval celý svět. Setkal se i s divochy, kteří ještě nespatřili bělocha. S lidmi žijícími jako v době kamenné lovil divočáky. Živil se ale taky jako kuchař na plachetnici. Postavil si srub za polárním kruhem a vařil si tam pivo. A ví, jaké to je, dostat se do oka hurikánu.

„Světák i ušlápnutý člověk v jednom. To byl typ, který Oldřicha Nového provázel celým životem. Ať už v operetě Mam'zelle Nitouche nebo v jeho nejslavnější filmové roli ve snímku Kristián,“ připomíná Pavel Bár Nového nejen jako hvězdu stříbrného plátna, ale i jako průkopníka hudební komedie na divadle. Jako divadelnímu řediteli se mu s ní podařilo prosadit i v silné konkurenci blízkého divadla Vlasty Buriana a Osvobozeného divadla, dokud v roce 1948 divadlo neodevzdal státu…

„Když otevřeš krabici s jeho kmínem, tak uletí střecha,“ popisuje známý herec zkušenost s jedním z farmářů, se kterými se potkává v pořadu Krmítko. Za regionálními potravinami v něm jezdí spolu s historikem gastronomie Martinem Franzem. „Když jedeme v autě, mluví normálně. Ale jak se zapne mikrofon, tak on to musí vykřičet. A ty jeho znalosti? To je radost.“ Jak se mu hraje pod režií Petra Zelenky v představení Amatéři? Proč se začal věnovat psychicky nemocným dětem a vězňům?

Všechno, co dělá, má zdroj v divadle. „Empatie je klíčová. Divadlo ji dokáže kultivovat, trénovat i rozšiřovat,“ říká Karolíně Koubové ve speciální Vizitce z LFŠ v Uherském Hradišti. „To, že se Dejvické divadlo stěhuje a musí do rekonstrukce i v tom fyzickém slova smyslu, byl pro mě jeden z podstatných impulsů.“ Řeč je taky o chystaném filmu o Tomáši Baťovi, o proměnách v Dejvickém divadle, bezbřehosti a limitech humoru i uskupení VOSTO5.

Dokumentarista a režisér Robin Kvapil odjel na Ukrajinu spolu se štábem a třemi lidmi, kteří sami o sobě hovoří jako o dezolátech. „Vydali jsme inzerát, že hledáme lidi s antisystémovým názorem, kteří nejsou spokojení s tím, jak oficiální média informují o válce,“ vypráví. „Přišlo mi důležité ukázat lidem realitu toho místa. Film hovoří jiným jazykem než zpravodajství, věřím, že má sílu doručit jiný druh emoce.“ Dokument Velký vlastenecký výlet má v kinech premiéru 21. srpna.

V roce 1936 zemřel český divadelník Emil Artur Longen. Muž, který pro Vlastu Buriana vymyslel přezdívku „král komiků“ a který jako první uvedl na divadelní prkna Osudy dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška. Jinak ale byl Longen nezvladatelná osobnost se závislostí na alkoholu. Co přinesl českému divadlu? (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2021.)

„Bylo mi osmnáct a šli jsme s třídou do divadla. Hynek Čermák hrál Richarda III. Představení se nedohrálo, protože spolužáci dělali strašný binec. Ale ve mně se tenkrát něco zlomilo,“ vzpomíná herec v Blízkých setkáních. S Vasilem Fridrichem mluvil o herectví, o Shakespearovských slavnostech, o Anně Slováčkové, o seriálech Zlatá labuť, Chlap, Ordinace v růžové zahradě a pro Krimi léto na Dvojce o sérii Bora, ale i o plavání anebo o své knize Pan Bůh a paní Bohová mají krizi…

Marek Novotný je policejním instruktorem, učí sebeobranu, pacifikovat nebezpečné lidi. Kromě toho jako horolezec zdolává osmitisícovky. „Kamarád mě pozval na expedici a změnil mi tím život. Podlehl jsem ledovému království. Poprvé v životě jsem v duši cítil, že ať se děje, co se děje, musím znova,“ vzpomíná na svou první zkušenost. Koncem června zdolal s Ondřejem Hlásným horu Nanga Parbat, a to bez pomoci šerpů i bez kyslíku. Nyní se zotavují z omrzlin.

Jeho bratr, frontman skupiny Psí vojáci Filip Topol, by letos oslavil šedesátiny. „Umřel moc mladý, jeho tvorba mohla pokračovat,“ říká ve Vizitce a připomíná, že Filip začal velmi brzo vystupovat, roky hrál a neměl rodinný život. „Bohéma pro něj byla setrvalý stav a když se k tomu přidá alkohol, je to sebezničující.“ Kdy si připadal jako dědeček Jimiho Hendrixe? A s jakou myšlenkou napsal text, který proslavila Monika Načeva? Ptá se Ondřej Cihlář. Repráza z 19. června 2025.

„Vrak je zahalen v mlze. Sediment, který přináší řeky, dělá pod vodou takovou tajemnou oponu, a z té najednou vystoupí příď lodě, která tam už odpočívá více než 70 let,“ líčí objevení vraku lodě Firenze při expedici v Albánii potápeč Zdeněk Partyngl. Spolu s námořním historikem Borisem Golem je součástí skupiny Czech Diving Team, která dokumentuje potopené lodě spojené s československou a rakousko-uherskou historií. Poslechněte si rozhovor.