Gil Scott-Heron byl angažovaným bojovníkem za lidská práva, kritikem apartheidu i zbrojení. Ale také bohémem, kterého závislosti přivedly do vězení a k HIV pozitivitě. Ve speciálu Portrétů o hudebních rebelech o něm hovoří publicista Karel Veselý.

„Máme rádi naše pacienty. Upřímně, každého bez rozdílu. Nefiltrujeme jejich život, nelustrujeme, kdo byl hodnější, kdo míň,“ říká ředitel prachatického Hospice sv. Jana Nepomuka Neumanna Robert Huneš. Jak vzpomíná na svou pacientku z ukrajinského Dnipru? Proč je součástí hospicové péče radost? A co představuje úspěch na konci života? Poslechněte si rozhovor.

„Talent na jazyky mají všichni,“ říká lektor angličtiny Broňa Sobotka, který výukou doslova žije. „Brát si na pomoc nedostatek talentu je stejně oblíbená výmluva jako tvrzení, že už jsme na to staří. Přitom je dokázáno, že senioři mají mnohdy lepší výsledky než děti v mateřské školce.“ Podstatná je podle něj spíš trpělivost a přirozené učení. Jak se vymanit z kruhu věčného začínání? Jak se přestat stydět mluvit? A má smysl biflování?

Jak se v hudbě může uplatnit hlas skřivana nebo třeba vlaštovky? A můžeme i o kohoutovi a slepici říct, že jsou mistři pěvci? Šéfredaktor stanice Českého rozhlasu D-Dur Lukáš Hurník připravil 32dílnou sérií, ve které zkoumá, jak je to s muzikálností ptačího zpěvu. „Třeba stehlík, ten chrlí motivy jeden za druhým a už se k nim nevrací. To je takové improvizování. Ale slavík, to je skladatel,“ poukazuje hudební šéfredaktor Lukáš Hurník. Který ptačí hlas je jeho nejoblíbenější?

„Už odmala jsem hopsal a učil se ve vodě salta. Pak už pro mě nebylo těžké to udělat na zemi,“ vzpomíná parkourista Daniel Kohout. „Byl jsem sám sobě trenérem. První salto vzad nedopadlo. Ale druhé už bylo dobře.“ Důležitá je podle něj motivace a podpora okolí. „Člověk musí mít chuť. Později mi hodně pomohli kamarádi,“ říká v Blízkých setkáních Terezy Kostkové.

Bydlí na Malé Straně, protože je mu líto nechat centrum Prahy na pospas. Ve veřejném prostoru by rád potkával různý typ lidí, kteří v něm rádi tráví čas, nevyužívají ho jen jako tranzitní území, a také spolu komunikují. Proč zve na piknik do Jeleního příkopu pod Pražským hradem? A proč ho neopouští víra v jednotlivce? Zeptal se ho na to v naší druhé Vizitce s rozhlasové kavárny Radiocafé Ondřej Cihlář. Repríza z 24. června 2025.

Už 25 let pomáhá sociální projekt Nový Prostor lidem v obtížných životních situacích. Prodejci stejnojmenného časopisu, kteří mnohdy nemají domov, se díky němu učí pracovním návykům i finanční gramotnosti. „Chceme jim dát možnost postavit se na vlastní nohy a zapojit se do společnosti,“ vysvětluje ředitelka Nového Prostoru Kateřina Hrubá. Jak pomoci klientům v chladném období i jinak než jen koupí časopisu? A co přinese velký benefiční koncert?

Hudební skladatel Jan Klusák vypráví o složitých poměrech na AMU v době svých studií v padesátých letech, o svém okouzlení Franzem Kafkou i o překvapivé spojitosti své Partity pro smyčce s politickou situací.

Netušil, že betlémy jednou začne sbírat. „Na chalupě mé ženy jsem objevil nádherný betlém. Řemeslníci, kteří nám objekt tehdy opravovali, mi nabídli další pro mé syny. Pak přišli s dalším. A pak se ptali: Když je dáte synům, co zbyde vám? Tak to všechno začalo,“ vzpomíná Martin Šmakal. „A pak jsem potkal restaurátora a starožitníka a dál už se neptejte,“ směje se v Blízkých setkáních Terezy Kostkové sběratel a onkolog, který letos představí část své sbírky na Pražském hradě.