Pozvání do Slováckého divadla do pořadu Na pohovce Jožky Kubáníka přijala tanečnice a choreografka Linda Caridad Fernandez Saez, a prozradila více nejen ze zákulisí své práce, ale i o svém životním příběhu.

Do Slováckého divadla zavítali Zlata Adamovská a Petr Štěpánek. V pořadu Na pohovce Jožky Kubáníka se diváci dočkali nejen humorných historek, ale i překvapivých odhalení z rodinného soukromí obou hostů.

Kateřina Eklová je expertka na udržitelnou architekturu, zakladatelka organizace Rethink Architecture a působí na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Když přišla vedra, hledali jsme stín, sháněli ventilátory... Je to tak, že debaty o udržitelnějších, zelenějších městech přijdou s horkem a s ochlazením zase odejdou? „Je to tak, ale jsem ráda, že přijdou alespoň s vedry. Musíme se o tom bavit ve chvíli, kdy si uvědomíme, že ve čtyřicítkách sotva fungujeme,“ říká Kateřina Eklová.

Sebevědomí si často spojujeme s odvahou nebo schopností prosadit se. Podle terapeuta Adama Schmidta ale zdravé sebevědomí neznamená být dokonalý, ale být si vědom svých silných i slabých stránek.

Patří k zakladatelské generaci nové vlny malby z přelomu 80. a 90. let minulého století. Ve Ville Pellé představuje tvorbu z posledních let. Klasická zátiší, noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo vzpomínky na staré telefonní automaty. Nejčastěji maluje olejem na plátno, kontakt s materiálem a dotek barvy je pro něj zásadní inspirační zdroj.

Patří mezi osobnosti české kultury, které prorazily ve světě. Kameraman Miroslav Ondříček nasnímal hollywoodské velkofilmy jako Amadeus, Svět podle Garpa nebo Probouzení. Před objektivem jeho kamery stály hvězdy jako Meryl Streep, Madona, Robin Williams nebo Robert de Niro. Jaký byl ale v soukromí? V čem spočíval jeho kameramanský um? Vzpomíná na něj režisér a producent Miloslav Šmídmajer, který o něm natočil dokument a zaznamenal jeho paměti.

„Hudba nemá lidi ovládat. Když se vám líbí, tak se vám líbí, když ne, tak ne. Nikoho nenutím vstupovat do mého světa,“ říká LP. V exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál mluví o síle hudby, nenávistných komentářích na sociálních sítích i o tom, proč má k Česku zvláštní vztah.

„I když je někdo ve vězení, zůstává pořád člověkem,“ říká ředitelka Probační a mediační služby Gabriela Slováková, která léta pracuje s odsouzenými i oběťmi trestných činů. V Blízkých setkáních s Michaelou Maurerovou vysvětluje, proč věří na druhou šanci. „A já mluvím i o třetí, čtvrté či páté,“ ujišťuje. K jakému závěru po letech došla? Své zkušenosti týkající se žen sepsala do knihy Kriminálnice s podtitulem Příběhy o vině, trestu a druhých šancích.

Spolu se Skautskou nadací Jaroslava Foglara jsou čerstvými držiteli ceny Muriel za přínos českému komiksu. Porota ocenila dlouhodobé úsilí o obnovení legendárního časopisu Rychlé šípy a oživení seriálu pro nové generace čtenářů. „Rychlé šípy děti stále baví, byť v nižším věku. Fascinuje je, že v nich nejsou rodiče, říká Roman Šantora ve Vizitce. Jak se proměnil pohled na Rychlé šípy? Ptal se Ondřej Cihlář. Repríza z 2. 4. 2026.

Nuda není nepřítel. Naopak. „Je důležitá pro naše psychické zdraví. Protože občas potřebujeme nechat myšlenky plynout. Digitální média naneštěstí představují nástroj, jak ji vůbec nemít,“ upozorňuje psycholožka Kateřina Lukavská v Blízkých setkáních Michaely Maurerové. „A kdybych mohla, úplně bych zakázala lajkování a doporučující algoritmy.“ Právě rychlé hodnocení na sociálních sítích podle ní dospívající snášejí velmi těžce. „Velmi špatně snášejí kritiku a rychlé soudy.“