Na DAMU se s ní po absolvování prvního ročníku rozloučili a o svém talentu zapochybovala. Zklamání však nepřevážilo její touhu stát se herečkou. Při druhém pokusu slyšela větu, která jí změnila život: „Vy jste dobrá.“ A to stačilo, aby se znovu nadechla. Přesto měla pocit, že jako dívka z rodiny ekonomů do světa umění tak úplně nepatří. „Herectví mě ale živí, takže vím, že jdu správnou cestou. Už jsem si to v sobě srovnala,“ svěřuje se moderátorce Michaele Maurerové.

Kočovnictví, jinakost a převleky lemují životní dráhu tanečnice, která od dětství stráveném v Německu balancuje mezi jazyky a spoléhá více na gesta a mimiku než slova. „Energii na jevišti využívám jenom směrem, kterým mám, nemám nadbytečnou energii. Zrovna v představení, kdy je důležitá pravdivost fyzického těla,“ zdůrazňuje Halka Třešňáková motivy představení Seismic, za které získala nominaci na cenu Thálie. Jak zvládá rozličné polohy? A co ji naučil druhý otec Karol Sidon?

Samizdat ji zajímá z pohledu grafických prostředků. Byl opravdu jen bez barev? Stojí tak i za pestrou obrazovou a grafickou podobou výpravné publikace Revolver Revue – Out of Ghetto Magazine: Jak se dělá samizdat. Sama je také držitelkou hned několika ocenění v soutěži Nejkrásnější česká kniha roku. Jak se dělaly v samizdatu reklamy na zakázané kapely nebo časopisy? A co ji nejvíc baví při práci se studenty na Hellichovce? Ptá se Ondřej Cihlář.

Vlci se pomalu, ale jistě vrací do české přírody. Obávaného predátora z pohádek hosté Lucie Výborné v Národním parku Šumava zbavují mýtů. Jsou plaší, anebo zvědaví? „Někteří lidé je berou jako konkurenty, někteří z nich mají strach,“ myslí si zoolog Aleš Vorel. Jaké pasti trápí dravce? „Dosti často myslivci a lovci nestrpí velké predátory, jedno, jestli to je medvěd, rys nebo vlk,“ poukazuje zoolog Jan Mokrý. Jak se líčí na vlky? A představují problém i pro tamní losy?

„Mrzí mě, jak se v Čechách pohlíží na umělce. Lidé si často myslí, že jsou automaticky bohatí. To je ale velký omyl,“ říká producentka Olga Menzelová v Blízkých setkáních s Adélou Gondíkovou. Právě proto založila Nadační fond Jiřího Menzela, který pomáhá slavným osobnostem, když už nejsou v záři reflektorů. „Řada z nich žije velmi skromně a o pomoc se stydí říct. Bojí se bulváru,“ dodává. Jak prožívala odchod svého manžela? A proč si už nebarví vlasy?

Od malička bydlela v Praze u Vltavy. Její magický román Druhá strana řeky je na Vltavě četbou na pokračování. „Také psaní ve mně plyne jako voda,“ říká ve Vizitce. „Nikdy nepíšu čistý žánr, ale není to záměr, asi to jinak neumím.“ Je také šperkařka samouk a i k tomuto řemeslu ji dovedla řeka. Jaké to bylo prorazit s první knihou? Proč se bude i její další román odehrávat v devatenáctém století? A co je na něm tak exotické? Ptá se Karolína Koubová.

Věnuje se umělé inteligenci a tvrdí, že člověk má přirozeně rád inovace. „Umělá inteligence je zajímavý nástroj, který nám umožňuje dělat nové věci. Kdo rád objevuje a miluje změny, ten si s ní porozumí. A věřím, že se díky ní vrátíme k tomu, co nás baví. Budeme více tvořit,“ říká odborník na technologie v Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou.

Pochází z Beskyd a ty jsou pro ni také hlavní inspirací. Úplně na začátku hrála v ulicích jako buskerka, a to nejen v Praze na Václavském náměstí, ale třeba taky v Japonsku. Ve Vizitce mluví o tom, že její písně dozrávají a vyvíjí se pomalu a postupně, někdy i tři roky. Co pro ni znamená přítomný okamžik? A už se jí podařilo projít Beskydy křížem krážem? Ptá se Ondřej Cihlář.

Mezinárodní den boje proti násilí na ženách připadá každoročně na 25. listopadu. Psycholožka Anna Stodolová, vedoucí terapeutického programu Stop násilí z Diakonie Českobratrské církve evangelické, vysvětluje, jak násilí vzniká a proč má smysl pracovat i s těmi, kteří ubližují. „Kdybych nevěřila v happy-endy, tuhle práci bych nedělala,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou. Jak uniknout z kruhu násilí? A jak se naučit ovládnout vlastní vztek?

Emília Vášáryová začala studovat herectví tak trochu z nouze – po té, co jí režim jiné studium znemožnil. Hraní ji ale nakonec pohltilo a svůj um pilovala nejen na divadelních prknech, ale také před kamerou. V Momentech bude mluvit nejen o tom, co je podle ní v herectví důležité a co se snažila předat svým studentům, ale také třeba o radosti z maličkostí.