Miluje lidové i rockové písničky, hraje na několik nástrojů, napsal skladbu pro Karla Gotta a zpíval ve stovkách malých i velkých městech včetně Paříže. Hostem Na pohovce Jožky Kubáníka byl Petr Bende.

„I když vím, že mám míň nabídek, než holky, které jsou krásné a hubené blondýnky, tak jsem za to ráda,“ ujišťuje herečka, která je už deset let doma v Divadle v Dlouhé. Jaké měla dětství a jak se dostala k herectví? Jaké byly její začátky v Praze? Jaký má vztah ke zpěvu a muzikálu? Co prozradila ze svého soukromí?

Mnoho let je herec a moderátor Aleš Háma součástí zábavních pořadů, a to televizních i rozhlasových. Jeho zatím poslední televizní rolí byla postava Karla Kadlece v seriálu Limity, kde se mimo jiné objevil poprvé bez vlasů. Jak to prožíval? „Opravdu nelpím na tom, jak vypadám, ale byl to pro mě šok. Ráno v koupelně jsem sebou trošku cukl, když jsem se viděl v zrcadle,“ usmívá se.

Je dlouholetým členem souboru Dejvického divadla, kterého byl osm let uměleckých šéfem. Napsal hru Nitero o hledání souladu mezi vnitřním a vnějším životem. „Byl bych rád, kdyby divák odcházel z divadla inspirován a povznesen,“ říká ve Vizitce. Proč začal koncem osmdesátých let studovat subnukleární fyziku? A jak by charakterizoval herectví souboru Dejvického divadla? Ptá se Karolína Koubová.

Nekorunovaný král všech lhářů, nebo blouznivý fantasta? Dlouho si všichni mysleli, že lhal proto, že byl nemocný, že sám myslel, že říká pravdu. Jenže možná to bylo trochu jinak. Karl Friedrich Hieronymus von Münchhausen byl německým vojákem a cestovatelem. Jeho sláva nemá kořeny v hrdinných činech, ale právě ve vyprávěních, kterými ohromoval posluchače. Jeho dobrodružství byla mnohokrát převedena na stříbrné plátno, zahráli si ho Vlasta Burian i Miloš Kopecký.

Jiskřivé obrázky Tesly ve své laboratoři, na druhé straně Edisonovo očerňování střídavého proudu popravami zvířat provázely vrcholící závod o dominanci nad elektřinou na konci 19. století. „Veškeré podnikání Edisona bylo postaveno na stejnosměrném proudu. Měl v tom obrovské peníze. Stavěly se menší stejnosměrné elektrárny a celé to přeměnit by znamenalo obrovské finanční prostředky,“ provází profesorka Marcela Efmertová životem Nikoly Tesly. Kdo byl jeho obdobou v Čechách?

„Od třiceti do čtyřiceti, to pro mě je taková desetiletka. Neměla bych to vnímat fatálně, ale narodily se mi tři děti a písničky jsou pro mě terapií,“ shrnuje Klára Vytisková poslední roky. Jak došla k psaní textů v češtině? Je dobré vědět, že každý člověk je nějaký? Měla hezké dětství? Má vztah ke starým věcem? Zpívá dětem ukolébavky? Co plánuje? Audiozáznam živé talkshow z Radiocafé Vinohradská 12 můžete slyšet celý, včetně písniček, pouze v aplikaci mujRozhlas.

Je rozkročený do několika uměleckých profesí. Režíroval řadu radioartových projektů pro rozhlas, spolupracuje s hudebníky, překládá z polštiny, polskou kulturu bedlivě sleduje a hlavně vyučuje na DAMU. „Jádrem dramaturgie je komunikace sama, je to specifický způsob přemýšlení o celku,“ říká ve Vizitce. Jak se divadelní dramaturgie proměňuje? A je zájem Polska o českou kulturu a naopak vyrovnaný? Ptá se Ondřej Cihlář.

„Děti dál zůstávají v osamění. Jsou více na sítích, než aby spolu přirozeně mluvily, a trápí se. Sítě jim nastavují normy a tlačí je do uniformity,“ soudí psychiatr a psychoterapeut Ján Praško Pavlov. Jak dlouho potřebuje na pohovor s pacientem? Dají se diagnostikovat politici přes média? Jak často se psychiatři shodnou na diagnóze? Jsou léky jedinou cestou k duševnímu zdraví? Opakují se deprese?

V knihách pro děti nahlíží historii přes současné pátrání, a to ideálně dobrodružné. Napsala knižní sérii Hanka versus historie a za díl Medailon Emilky Horové získala Zlatou stuhu. „Chci děti inspirovat k tomu, aby se svých babiček ptaly, co zažily,“ říká ve Vizitce. „Jsou to příběhy naší paměti.“ Jak vyvažuje poučení a počtení ve svých knihách? A kdo je její první čtenář? Ptá se Karolína Koubová.