- Podcasty
- Český rozhlas - Osobnosti
Poslechněte si podcast: Portréty: Rudolf Plajner. Náčelník, který zažil trojí likvidaci skautingu a dal facku ministru Čepičkovi
„Člověk žije tím, co udělal. Tím, co rozdal, tím, že potěšil, tím, že rozveselil oči. Tím, že hořel, aby se druzí ohřáli.“ Slova, která jako by nepatřila do dnešní doby. Jejich autorem je junácký náčelník Rudolf Plajner.
Český rozhlas - Osobnosti
Silná témata, o kterých se ve společnosti právě mluví.
Blízká setkání: Martin Finger: S kolegy herci jsme rovnocenní partneři, ale občas musím ukázat, kdo je tady šéf
V roli uměleckého šéfa Činoherního klubu se podle svých slov často pohybuje na tenkém ledě. „Jednou z nejtěžších věcí pro mě je to, že nejsem ani režisér, ani dramaturg. Takže jsou limity, které nechci překračovat.“ Přesto odpovědnost bere vážně a mlčet prý neumí. „Ozvu se, když vidím, že to pro nás není,“ dodává v rozhovoru s Terezou Kostkovou.
Host Lucie Výborné: „Nejkrásnější momenty jsou, když člověk nechá sám sebe zářit.“ Duo Kozel ve fraku o jádru pantomimy
Moderní mim nemusí být posmutnělý muž s bílou tváří v pruhovaném tričku s kšandami. Může do děje zasahovat i slovem? A co dělá mim, když ztratí nit? „Člověk má často dojem, že v pantomimě musí pořád něco dělat na jevišti, že když nedělá, tak je to špatně. Ale tak to vůbec není. Naopak, momenty zastavení jsou strašně důležité a nositelem významu,“ říká Vojtěch Svoboda, polovina dua Kozel ve fraku s Annou Kukuczkovou. Co si představit pod slovy, že polem pantomimy je celý svět?
Vizitka: Jakub Špalek: Kdybych dnes zakládal divadlo, bylo by to v Brně
Za dlouholeté vedení spolku Kašpar získal speciální Cenu Thálie. Ve Vizitce mluví o scéně v Celetné ulici v Praze, která je mimořádná svým prostorem a pro Kašpar zásadní. „Moje práce je přemýšlet a mít dobré nápady. Musím se soustředit, takže potřebuju vypnout telefon. Je to ochrana mé hlavy, aby se mohla soustředit a měla nápady, proto nechci mít internet v kapse,“ vysvětluje ve Vizitce ke své oranžové tlačítkové Nokii.
Blízká setkání: Herečka Marie Doležalová: Rodičovství mi vzalo čas a trpělivost. Díky dětem už vím, co má cenu
Marie Doležalová je herečka, tanečnice, vítězka StarDance, spisovatelka, blogerka a především maminka, která ví, že rodičovství je někdy větší adrenalin než živé vystoupení. Ve svých textech o dětech a rodičovských přešlapech ráda kombinuje humor, nadhled a kreativitu, stejně jako se o to snaží v životě. Kterých rodičovských přešlapů se dopustila? A co jí rodičovství dalo a vzalo?
Host Lucie Výborné: Přečtení úlohy přetíží každého. Šuplíčky v paměti dětí se plní rychle, všímá si učitelka Matějková
Matematika nemusí být nutné zlo, snaží se ukázat druhému stupni základní školy. S čím se potýká vystudovaná stavařka, která se obula do učitelství? Jak vystavět probíranou látku pochopitelně? „Musíme pracovat s tím, že děti mají omezený počet zásuvek a nemůžeme jim dávat tak složité úkoly, kdy dojde k přetížení. Známe to všichni, možná si vzpomenete, když jste začínali řídit auto, jak všechno bylo složité,“ popisuje učitelka Eva Matějková, finalistka Global Teacher Prize.
Vizitka: Malířka Kristína Mesároš: Snažím se obyčejné věci vnímat tak, abych uviděla zázrak
První ucelenou přehlídkou její tvorby v Česku je výstava v Galerii Villa Pellé s názvem PRODIGY. Ten odkazuje k divu nebo zázraku, který se propojuje s každodenností. Její tvorba má blízko k magickému realismu a zásadním motivem je pro ni voda v různých skupenstvích. „Hladina je zrcadlo, které odráží realitu a zároveň odděluje dva světy,“ popisuje ve Vizitce.
Úžasné životy: Anna Slováčková podle Milana Peroutky
Annu Slováčkovou pojilo s Milanem Peroutkou přátelství i láska k hudbě. Nazpívali spolu několik písní a Milan Peroutka jí byl oporou v jejím boji s nemocí, které mladá zpěvačka nakonec podlehla. Na Annu Slováčkovou zavzpomíná Milan Peroutka v Úžasných životech.
Blízká setkání: Neurolog Vladimír Komárek: V 70. letech jsme hádali, dnes skoro čteme myšlenky
„Na dětském mozku je nejzajímavější jeho vývoj. Je to jako jít ve vesmíru od velkého třesku až na konec, k člověku. Zničehonic je tu zázrak,“ usmívá se emeritní přednosta Kliniky dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol a Homolka profesor Vladimír Komárek v Blízkých setkáních. V rozhovoru s Terezou Kostkovou mluví o zázracích s klidnou radostí někoho, kdo jich zažil víc než dost. Poslechněte si o novinkách v medicíně a genové léčbě.
Host Lucie Výborné: Najít mužův deník bylo těžké. Některé písně musí dozrát v srdci, přiznává šansoniérka Szidi Tobias
„Můj hlas je darem rodiny,“ říká slovenská šansoniérka a vypravěčka příběhů Szidi Tobias. V rozhovoru s Lucií Výbornou mluvila o životě, hudbě i osobní cestě. Na hudební scéně se prosadila spoluprací s Michalem Horáčkem a Petrem Hapkou, kteří jí pomohli objevit její jedinečný šansonový styl. Přesto přiznává, že některé písně musí nejprve dozrát v srdci, než je může zpívat naplno. Kde všude hledá prostor pro tvořivost? A jak se vyrovnává s texty svého zesnulého manžela?
Vizitka: Violista Vladimír Bukač: Motory a hudba mě baví od dětství. Hraní i jízdu si má člověk vychutnat
Studoval sice hru na housle, ale odjakživa ho fascinovala viola. Nakonec jeho první angažmá v Japonsku vedlo k tomu, že housle odložil nadobro. Vyučuje na dvou zahraničních školách – v Bruselu a Drážďanech. Má rád cimbálovku a je vášnivým motorkářem. „Jakýkoliv pozitivní vjem člověka ovlivní. Studentům říkám, ať si představí, že jedou na motorce a rozhlíží se kolem sebe,“ říká ve Vizitce. Proč je jeho snem dirigování? A jak vlastně vznikl název violy? Ptá se Ondřej Cihlář.