V Bruselu dnes večer začíná mimořádný summit šéfů členských států EU. Shodnou se jeho účastníci na další podpoře Ukrajiny? Jak se postaví k situaci na Blízkém východě? Co by měla udělat EU, aby zvýšila svou ekonomickou konkurenceschopnost? A ovlivní průběh a výsledky aktuálního summitu to, že do voleb do Evropského parlamentu zbývají necelé dva měsíce? Tomáš Pancíř se zeptal zástupce ředitele výzkumného institutu Europeum a bývalého zpravodaje ČRo v Bruselu Viktora Daňka.

Poruchami příjmu potravy či sebepoškozováním projevují úzkost ze světa děti, které se dostaly na pediatrické kliniky Thomayerovy nemocnice. „Těm dětem nepomůžeme tím, že jim dáme tablety, antidepresiva nebo léky proti úzkosti. Je to samozřejmě důležitá část, taková kotva, ale zároveň se musí pracovat na odstranění problému: snažíme se s nimi hovořit o tom, co se stalo,“ říká přednostka Lucie Gonsorčíková, která média upoutala sbírkou na vizualizaci opravy kliniky. O co šlo?

Dotace, a to hlavně ty evropské, nás ženou do zhouby, myslí si ekonom Lukáš Kovanda. „Každá dotace totiž vlastně znamená, že v podnikání nevítězí ten, kdo dokáže klientovi nabídnout nejlepší, nejlevnější a nejceněnější službu. Vítězí ten, kdo má dobré politické konexe, kdo třeba umí korumpovat a pak se s politikem, který mu dotaci přiklepne, ,šábne‘,“ říká v Osobnosti Plus.

Autor sbírky Bez obrazů navíc od dětství rád recituje. Teď objíždí recitační soutěže jako porotce, kde se snaží být spíš poradce. Palčivé je pro něj téma duševního zdraví dětí, které hodlá ztvárnit na divadle. Proč ho neoslovuje instagramová poezie, přestože má sám potřebu být ve svém díle minimalistický a šetřit slovy? A nakolik patří empatie do jeho práce s herci? Moderuje Karolína Koubová.

Zlato je považováno za investici, která chrání proti inflaci. Současně jeho hodnota velmi citlivě reaguje na vyostření mezinárodních krizí. Jsme v současné chvíli svědky ideálních podmínek pro růst ceny žlutého kovu? Jak moc se vyplatí do zlata investovat? Ekonomka Ilona Švihlíková ještě vysvětlí, jak mohou hospodářské problémy Spojených států ovlivnit globální trh, i to, co by aktuálně potřeboval tuzemský pracovní trh.

Hlavními tématy setkání českého premiéra Petra Fialy (ODS) s americkým prezidentem Joem Bidenem byly válka na Ukrajině či situace na Blízkém východě. Řeč byla ale například i o spolupráci v jaderné energetice. Vzájemné vztahy by podle vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara neměly ovlivnit ani nadcházející americké volby. „Nevšiml jsem si, že by se někdo nudil,“ popisuje Pojar v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu jednání v Bílém domě. Moderuje Tomáš Pancíř.

Nekonečno možností, kudy a jak se vydat, nachází v hudebních partiturách dirigent Tomáš Hanus. Když ovšem nastuduje konkrétní cestu, potřebuje se do ní plně položit. „Limitace je třeba i někdy založena na obavě, aby to dobře dopadlo, aby to, co dělá, bylo přijato. Je úžasné, pokud se dirigent dostane za tuto fázi a může prostě na drzo být tím, kým je, a riskovat,“ popisuje šéfdirigent národní opery ve Walesu. Kdy se stává dirigování hudby adrenalinovým sportem?

Návštěva premiéra Petra Fialy (ODS) v Bílém domě je podle vysokoškolského pedagoga New York University v Praze Tomáše Klvani důležitá. „Na Bílý dům se stojí velká fronta, všichni se tam chtějí dostat. My nemáme ve světě úplně největší palebnou sílu ohledně ekonomiky, takže je dobré, že tam premiér přijel právě v tuto chvíli. A koneckonců je to plus, protože nám to umožňuje hrát v krizových momentech naší vlastní kartou, kterou naše vláda hraje docela dobře.“

Petr Fiala se setkal s prezidentem USA, Joe Bidenem. Probrali mezinárodní situaci v souvislosti s válkou na Ukrajině, ale i ekonomické vztahy zemí. Jaký je význam této návštěvy a jaký má přínos pro česko-americké vztahy? Politolog Jan Kubáček také okomentuje dění kongresu ODS a SPD a rekordní počet prvovoličů, kteří budou moct ovlivnit podzimní volby v příštím roce.

USA, evropské země, OSN, ale také Rusko vyzývají k uklidnění situace na Blízkém východě. Opakují se výzvy jak směrem k Íránu, tak směrem k Izraeli, aby dál neeskalovaly situaci. O uplynulém víkendu Írán vyslal přes 300 dronů a raket proti Izraeli. „Od okamžité odvety odrazují dva silné prvky: íránský útok nezpůsobil žádné větší škody a tlak mezinárodního společenství,“ říká ve Dvaceti minutách Radiožurnálu Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity.