Vždy, když máme s Dedivadlem hrát představení na nějakém novém místě, dostanu od organizátorů dotaz: „Co pro vás máme připravit?“ Moje odpověď je po všechny ty roky v podstatě stejná: „Potřebujeme stůl a čtyři židle, zbytek si už zařídíme.“

Bylo by zajímavé vědět, o jaké voliče teď vlastně Andrej Babiš usiluje. O nějaké nové, stále nerozhodnuté, usilovat musí, protože mu preference nerostou a sen o tom, že ANO bude vládnout samo, se rozplývá jak máslo na slunci.

Evropa s Amerikou k sobě teď zrovna nejvřelejší vztah nemají. Jestli se ale na něčem lídři obou kontinentů shodnou, je to obava z velikosti a síly technologických obrů.

Jeden z největších zážitků mé poslední ukrajinské cesty před několika týdny byla návštěva zdejší samoobsluhy. I čtvrtý rok války, která zasáhla velkou část nejúrodnějších oblastí Ukrajiny a odvedla stovky tisíc mužů na frontu, jsou ceny v ukrajinské samoobsluze nižší než v Česku.

Všimla jsem si zajímavého detailu, že k vyvolání záchvatu u některé kategorie občanů v České republice stačí vyslovit slovo „Ukrajina“. Přibližně stejný účinek má na epileptiky náhlý záblesk světla. Ale jestliže v druhém případě si lékařská pomoc poradí, tak v prvním případě jsou lidé v bílých pláštích bezmocní, protože nacionalismus je závislost, ano, závislost na nenávisti k jinému národu.

Je léto, období, kdy mají veřejné knihovny rozpůjčované prakticky všechny slušné detektivky a thrillery, tak tedy také začnu tématem strachu, i když z poněkud jiného pohledu.

Koho chce Babiš útoky na českou muniční iniciativu oslovit? Voliče SPD nepřetáhne, nerozhodnuté odradí, Závislost na nenávisti, Pokračujme v dovozu potravin z Ukrajiny. Snižuje to ceny. A časem EU pomůže k omezení dotací zemědělství, Jak titáni řeší, jak zůstat titány

Hnutí Stačilo! přistoupilo na nabízenou dohodu se sociálními demokraty. Co se změnilo od posledního vyjednávání, které bylo přerušeno? A může dojít k referendu, ve kterém by se rozhodovalo o výši výdajů na obranu? Jaký je postoj sociální demokracie k setrvání v NATO? Předsedkyně SOCDEM a bývalé ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové se ptal Vladimír Kroc.

Tchaj-wan se chystá na válku. Ne proto, že by ji chtěl, ale aby jí zabránil, nebo v ní alespoň obstál. Proto má za sebou největší vojenské, ale také civilní cvičení ve svých dějinách. Tchajwanci pochopitelně nacvičovali jedinou variantu ohrožení, o které se reálně uvažuje, a to je útok ze strany čínské lidové armády. Proto se obyvatelé severu ostrova, tedy Tchaj-peje a okolí, učili, co dělat, pokud dojde na nejhorší scénář.

V Ústavě Ruské federace je odstavec 5 článku 29, který praví: „Cenzura se zakazuje.“ Přesto má být ruská cenzura ještě tužší než je teď. Jak je to možné? Příkaz z nejvyšších míst, která v této zemi stojí nad zákony a ústavou, nedávno tlumočil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. V rozhovoru pro médium Expert řekl: „Nyní je v naší zemi bezprecedentní doba vojenské cenzury.“