Známé rčení „šaty dělají člověka“ zní v češtině i latině kladně. Ale proč v polštině nebo bulharštině tvrdí pravý opak? Víc nám řekne náš bohemista.

Slovesa vidět a slyšet se v češtině vymykají běžným pravidlům budoucího času. Jazyková zvláštnost pod drobnohledem našeho bohemisty.

Zandat, potahat, ale také zabít. Tato všechna slovesa se hojně vyskytují ve slovníku dnešní mládeže. Jaký význam mají a v jakých kontextech jsou mladými užívaná?

Říkáte pouzdro nebo penál? Sešit nebo zešit? Nový výzkum mapuje, jak se za 50 let proměnila čeština napříč regiony. Více nám řekne náš bohemista.

Proč říkáme Velikonoce v množném čísle? A jak souvisí s Velikou nocí a židovským Pesachem? Poslechněte si jazykový výlet do historie.

Denně, nebo na denní bázi? Módní fráze, které natahují věty a dělají z nás na oko chytřejší lidi. Odkud se berou a proč je slyšíme čím dál častěji? Více nám poví náš bohemista.

Čeština se mění a angličtina ji ovlivňuje víc než kdy dřív. Jaké výrazy teď frčí mezi páťáky? Prozradí nám náš bohemista v dalším jazykovém okénku.

Možná i vám se stává, když projíždíte či procházíte obcemi a městy naší republiky, že se zamyslíte, kde se některé místní názvy vzaly. Téma, kterému se věnoval náš bohemista.

Jak se nazývá člověk, který má chránit naše práva, pokud se někdy dostaneme do křížku s institucemi? Většina z náš by řekla ombudsman. Slyšeli jste už ale někdy o slovu ombudsosoba? Kdy toto slovo vzniklo, a hlavně z jakého důvodu? Více prozradí náš bohemista.

Odkud se vzala slova císař, cpáti či čepice? Etymologický slovník staré češtiny odhaluje původ slov a jejich fascinující příběhy. Více prozradí náš bohemista.