Žvýkačky se u nás žvýkají přes 80 let. Už v roce 1940 si je děti lepily na noc za ucho ? tehdy byly tak vzácné, že je nevyhodily ani po celodenním žvýkání. Více nám řekne náš bohemista.

Řeknete po dešti kaluž, louže nebo bařina? A čekáte na liják, slejvák či chrsták? Od našeho bohemisty zjistíme, jak moc o nás počasí a jeho pojmenování prozrazuje.

A co pak v jednotném čísle je ten šoufek? Naběračka, šesták, nebo legrace?

Není dopadnout jako dopadnout. V češtině toto zdánlivě obyčejné sloveso používáme i v jiném smyslu, než je dopad či otřes. Co tedy znamená věta „Dopadlo to“? Proč má negativní nádech, i když se jedná o vyjádření emocí pozitivních? Více řekne náš bohemista.

Co vypovídají o kultuře rčení s liškou? Významy, původy a jazyková symbolika ve frazeologii s komentářem našeho bohemisty.

Dva sifony! Nápoj, slovo i kulturní fenomén. Proč se v Čechách pije sodovka a na Moravě sifon? A jak souvisí limonáda s citronem? Dejte si s námi zazykové osvěžení.

Vinnetou, Nšo-či, Hatátitlá... Indiánská jména Karla Maye znějí autenticky, ale realita je jiná.

Čeština je typická tím, že si v ní věci rádi tak trochu ulehčujeme. Místo víceslovných pojmenování velmi často volíme slova zkrácená. Na jedno takové zkrácené ale i nesklonné se v dalším dílu pořadu Okolo češtiny podívá bohemista Ondřej Bláha.

Proč meruňky mrznou, i když jsou prázdninové ovoce? A co mají broskve společného s Velkou Moravou? Užijte si s naším bohemistou letní putování za ovocem a jazykem.

Maledivy nebo Seychely? Víte, jak se správně vyslovují a co znamenají jejich jména? Ponořte se s námi a naším bohemistou do jazykových i cestovatelských zajímavostí.