To, že mladí lidé příliš nečtou, není žádnou novinkou, ale samozřejmě čest výjimkám. Jak to s četbou mají čeští teenageři i dospělí? A jak si všeobecně v žebříčku přečtených knih jako Češi vedeme v porovnání s ostatními národy? Na všechno odpovídá náš bohemista.

Studentstvo, diváctvo, zákaznictvo. Vrací se do českého jazyka staronová hromadná označení? Nad tím se zamýšlí náš bohemista, poslechněte si ho.

Známé rčení „šaty dělají člověka“ zní v češtině i latině kladně. Ale proč v polštině nebo bulharštině tvrdí pravý opak? Víc nám řekne náš bohemista.

Slovesa vidět a slyšet se v češtině vymykají běžným pravidlům budoucího času. Jazyková zvláštnost pod drobnohledem našeho bohemisty.

Zandat, potahat, ale také zabít. Tato všechna slovesa se hojně vyskytují ve slovníku dnešní mládeže. Jaký význam mají a v jakých kontextech jsou mladými užívaná?

Proč říkáme Velikonoce v množném čísle? A jak souvisí s Velikou nocí a židovským Pesachem? Poslechněte si jazykový výlet do historie.

Denně, nebo na denní bázi? Módní fráze, které natahují věty a dělají z nás na oko chytřejší lidi. Odkud se berou a proč je slyšíme čím dál častěji? Více nám poví náš bohemista.

Čeština se mění a angličtina ji ovlivňuje víc než kdy dřív. Jaké výrazy teď frčí mezi páťáky? Prozradí nám náš bohemista v dalším jazykovém okénku.

Možná i vám se stává, když projíždíte či procházíte obcemi a městy naší republiky, že se zamyslíte, kde se některé místní názvy vzaly. Téma, kterému se věnoval náš bohemista.