Už několik měsíců upozorňuje zástupce ombudsmana, že ministerstvo vnitra při posuzování žádostí některých Ukrajinců o dočasnou ochranu nerespektuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Proč tato praxe pokračuje? V čem je problém? A s čím se lidé obracejí na nově zavedeného dětského ombudsmana? Tomáš Pancíř se ptal zástupce veřejného ochránce práv, který vykonává také funkci dětského ombudsmana, Víta Alexandera Schorma.

Kdo jiný by měl vědět do posledního detailu všechno o duchu a naturelu skupiny J.A.R. než jeden z tří jejích zakladatelů před pětatřiceti roky? Čili značnou dobou. Během níž se z původního náhlého nápadu postupně stala veličina české hudební scény, obsazená příslušníky instrumentální extraligy a míchající originálním a provokativně vtipným způsobem dva podvratné žánry – funk a rap. Ale Ota Klempíř asi svých devět kolegů zas tak moc nezná.

Je to paradox. Navzdory obrovské podpoře Ukrajiny zůstává svět v podstatě cynický. A mnoho Rusů upřímně nechápe jednu základní věc: Západu jsou ukradení. Je mu úplně jedno, jak se vaří uvnitř své země, jaké mají nároky, když vyjedou do zahraničí, nezajímají ho ani opozičně naladění občané, ani putinovci. A to ne proto, že by lidé na Západě byli lhostejní, nebo Rusové nějak zvlášť výjimeční. Ale proto, že každý žije ve své zemi s vědomím, že nikdo nikomu nic nedluží.

Jistě se vám už také stalo, že vám ujela ruka a zakoupili jste něco, jak to říct – nevhodného. Nemyslím tím normální reklamaci: koupíte budík a on nebudí, takže jim ho hodíte na hlavu. Jde o něco jiného. Koupíte budík a ukáže se, že potřebujete mlýnek na kafe, a ne budík, uvádím názorný příklad. Naštěstí – možná je to naneštěstí, ale o tom závěrem – dnes můžete zakoupené zboží vrátit.

Česká ekonomika se už bez cizinců neobejde. Ale ministerstvo ruší podporu škol s více ukrajinskými dětmi. V J.A.R. nemůže rappovat žádný politik, rozhodla kapela. O ruské aroganci a světe, ve kterém nikdo není nikomu nic dlužen. A glosa Ondřeje Neffa o vráceném kořenáči. To jsou témata pondělních Názorů a argumentů, jimiž provází Jan Fingerland.

Počet cizinců v České republice pomalu, ale setrvale roste. Podle poslední zprávy o migraci z dílny ministerstva vnitra jich bylo na konci druhého čtvrtletí roku 2025 na území České republiky oficiálně skoro milion sto tisíc. Což v přepočtu znamená, že každý desátý obyvatel Česka je ze zahraničí. Česká republika je tak co se týká podílu cizinců na tom podobně jako například Finsko.

České předvolební kampani budou dominovat ekonomická a bezpečnostní témata ve vztahu k migraci, Evropě i Ukrajině. Palestina jako další ohnisko konfliktu zůstává stranou. „Tlačí ji tam některé menší subjekty a vyhraněné skupinky, především propalestinských aktivistů. Ale není to něco, co by mělo mít hlavní vliv na voličské rozhodování,“ míní Miroslav Mareš, odborník na extrémismus. V pořadu Jak to vidí... komentuje také tendence k násilí a radikalizaci veřejného prostoru.

Ministerstvo zastavilo speciální druh podpory školám, kam chodí hodně ukrajinských dětí. Ještě ve druhém pololetí uplynulého školního roku rozdělilo na cílenou podporu 89 milionů korun. Od září už asi dvě stovky škol nedostanou nic – po třech letech program skončil. Je to krátkozraké rozhodnutí a chyba, koneckonců ze strany ministerstva typická.

Nedávno oznámená celní dohoda Evropské unie se Spojenými státy byla v Německu, čili zemi, která má v rámci sedmadvacítky největší ekonomiku, přijata se smíšenými pocity.

Když vypukla bitcoinová kauza, zbývaly do voleb čtyři měsíce. ODS měla dvě možnosti, jak se k ní postavit. Premiér Petr Fiala (ODS, koalice Spolu) se mohl pokusit věc rychle vyřešit, tedy otevřeně přiznat pochybení, pojmenovat aspoň některé viníky a zavést opatření, aby se nic podobného nemohlo opakovat. Kauza by sice několik týdnů ovládala titulní stránky většiny médií, pak by ale nebylo o čem psát.