Končící předseda Evropské rady Charles Michel označil výsledky prvního vrcholného setkání států Evropské unie a bohatých arabských monarchií z oblasti Perského zálivu za velký úspěch. Není divu, bylo to jeho poslední dílo ve vysoké funkci, kterou odevzdá za šest týdnů Portugalci Antoniovi Costovi. Z vydřeného společného usnesení je nicméně zřejmé, že k jistému pozitivnímu posunu došlo a že EU uhrála důležitý bod v regionu, kde její vliv v posledních letech povážlivě ochabuje.

Volodymyr Zelenskyj mluví o své vítězném plánu už dlouho a třeba v Bílém domě ho už představil během svého posledního pobytu. Dlužno říct, že tam nad ním zrovna nejásali. Udělal tedy zřejmě dobře, když ho – až na tři tajné dodatky –, na veřejnosti poprvé přednesl ve středu, a to na půdě Nejvyšší rady, tedy jednokomorového ukrajinského parlamentu.

Vladimir Putin před několika dny propagoval vakcínu proti chřipce. Řekl: „Doktoři v Ústřední klinické nemocnici, kde mi dělají různá pravidelná vyšetření, také doporučují očkování právě naším domácím preparátem.“ Takže se začalo spekulovat, jestli Putin není nemocný. Prohlášení vydal mluvčí Dmitrij Peskov: „Prezident Ruska Vladimir Putin nemá problémy se zdravím, hlava státu navštívila lékaře v rámci preventivní zdravotní péče.“

Dlouho se čekalo, až se digitalizace stavebního řízení rozběhne. Pak se ukázalo, že zavedení nového systému bude na dlouhé lokte. Opět se čekalo, jak vláda rozhodne o osudu digitalizačního projektu. Padaly desítky a stovky složitých slov, konečný verdikt byl ale takový, že tomu může rozumět i člověk s obyčejným selským rozumem.

Právo na azyl v destrukci, nebo v rekonstrukci? Prokleté slovo digitalizace. Summit EU a zemí Perského zálivu je významný už tím, že byl. Zelenského vítězný mírový plán s otazníky. Kdo po Putinovi? Rozhodně ne dnešní emigranti.

Lída odmalička hromadila věci, ale díky své bystrosti silně vnímala jejich pomíjivost. Všechny barbíny ztrácely do roka charisma, ježek v kleci zbytečně vystrkoval otlučené bodliny. Jenže Lídě bylo líto o minulé zážitky s hračkami přijít, a tak se brodila haldou sklápěcích autíček, igráčků a hracích kostek. Často ji našli zapadlou pod sadou zelenkavých tenisáků, nebo přidušenou v divadýlku z chemlonu.

Proč jsou země chudé a bohaté? Letošní laureáti Nobelovy ceny za ekonomii Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson nabídli odpověď, když prokázali význam společenských institucí pro prosperitu zemí. Společnosti se špatným právním řádem a institucemi, které vykořisťují obyvatelstvo, podle nich negenerují růst ani změny k lepšímu. Jak snížit propastné rozdíly? Ekonomka Jana Klímová se ještě zamyslí nad platy politiků a přiblíží, jak je to v Česku s odběrem ruského plynu.

Jednou za rok v centru Košic zažehnou u bronzové sochy běžce maratonský oheň. Je to signál, že jedna z nejznámějších místních tradic na celý víkend ovládne město. Košičané svůj maraton náležitě prožívají. Aby ne, je druhým nejstarším každoročně pořádaným maratonem na světě. Prvních osm odvážlivců se tady na trať postavilo už v roce 1924. Letos tedy Mezinárodní maraton míru, jak se závod oficiálně jmenuje, oslavil rovnou stovku.

Vědeckofantastická hra Karla Čapka RUR pojednává o střetu lidstva s uměle vyrobenými roboty: varuje před negativními vlivy techniky na lidstvo. Roboty lidé vyrábějí proto, aby za ně dělali práci, kterou oni sami dělat nechtějí, ale pak se to zvrtne a roboti své výrobce nemilosrdně zlikvidují.

Je to jeden z největších výdobytků moderní doby: azyl jako základní lidské právo. Jeho pilíř, Ženevskou konvenci o uprchlících, podepsalo v červenci 1951, kdy světem bloudily po 2. světové válce miliony lidí bez domova, celkem 145 států. Včetně Číny, Sovětského svazu nebo Iránu.