Na Rudém náměstí v Moskvě se uskutečnila vojenská přehlídka u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Zúčastnil se jí ruský prezident Vladimir Putin či čínská hlava státu Si Ťin-pching, v Moskvě byl také slovenský premiér Robert Fico. Naprostá většina evropských představitelů ale na protest proti ruské agresi na Ukrajině chyběla.

Naposled jsem s Jiřím Bartoškou hovořil na přelomu roku, když jsme s Dášou Havlovou, rozenou Veškrnovou a jeho spolužačkou z JAMU, usoudili, že by právě on, jako starý kamarád Václava Havla, byl nejlepším jeho interpretem.

Těsně před výměnou vlády vybuchla v Německu vnitropolitická bomba. Jinak se snad ani nedá označit dopad nedávno zveřejněného posudku civilní kontrarozvědky, podle něhož je protimigrační Alternativa pro Německo (AfD) „zaručeně pravicově-extremistickou“ stranou. To v praxi znamená, že může být intenzivněji sledována, počínaje odposlechy až po cílené nasazování informátorů do jejích struktur.

V průběhu právě končícího týdne se událo mnohé. S odstupem času si ale osmý květen roku 2025 budou lidé nejspíš spojovat se zvolením prvního Američana na papežský stolec, který přijal jméno Lev XIV.

Na Rudém náměstí se pochodovalo, a také mluvilo. Kudy povede katolickou církev systematicky smýšlející pragmatik. S Alternativou pro Německo je třeba se vyrovnat politicky, nikoli zásahem úřadů či soudů. Jiří Bartoška alias Barťák. Další válka, tentokrát o satelity. Výročí, s nímž si v současnosti nevíme rady

Moskevské vojenské přehlídky k výročí konce války se účastnili i evropští politici, například europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!) nebo slovenský premiér Robert Fico. „Nemůžeme se spoléhat na to, že Fico naše obranné snahy proti Moskvě, kde teď s nimi slaví, nezavetuje v Radě Evropské unie,“ kritizuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která se účastní kyjevského bezpečnostního fóra.

„Když jsme se tady bavili s Willemem Dafoem o filmování, říkal jsem mu, že jsem natočil skoro 150 bijáků a on jen koukal, dodal jsem: ,Ale všechny byly špatný‘!“ smál se v dokumentu z cyklu GEN Jiří Bartoška, paradoxně tehdy už čtvrt století prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Který od roku 1994 počal doslova křísit z mrtvých společně s dramaturžkou Evou Zaoralovou.

Premiér Petr Fiala (ODS) možná bude mít důvod k oslavě. Krátký seznam šéfů států a vlád jeho evropské strany Konzervativců a reformistů se totiž možná rozroste o hlavu důležitého členského státu Rumunska. George Simion, jasný vítěz prvního kola rumunských prezidentských voleb, je totiž předsedou Svazu pro sjednocení Rumunů, strany známější pod svojí zlato připomínající zkratkou AUR. A tato strana je součástí frakce Konzervativců a reformistů.

Ten paradox nemůže být zřetelnější. Zatímco v Moskvě rachotí 9. května, tedy s jednodenním zpožděním výročí konce 2. světové války, po Rudém náměstí pásy tanků a vojenskou přehlídku provázejí z Kremlu litanie orwellovských lží o údajně „nacistickém Západu“, který je třeba „osvobodit“, připomínají si ve stejný den státy Unie výročí „Schumanovy deklarace“. Den, který se od roku 1985 slaví v EU rozhodnutím Evropské rady jako Den Evropy.

Putinovým dvorním reportérem je 41letý Pavel Zarubin, autor televizního týdeníku Moskva. Kreml. Putin. V uplynulých dnech měl premiéru jeho 1,5hodinový dokument Moskva. Kreml. Putin. 25 let. Z názvu plyne, že jde o čtvrtstoletí Putinova pobytu v čele ruského státu, kdy byl po většinu času prezidentem a také premiérem.