Zástupci Česka a Chorvatska se během setkání v Praze shodli na tom, že Evropa musí dbát na svou bezpečnost a zároveň být ekonomicky soběstačná. V jakých bodech se setkává česká a chorvatská politika? Jak probíhá vyjednávání s USA o zvýšení dovozních cel a jaké jsou americko-chorvatské vztahy? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Pavel Fischer, senátor (nez.) a předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Když začátkem května oficiálně vznikla nová německá vláda kancléře Friedricha Merze, uložila sama sobě jeden nevyslovený úkol: Navenek chtěla vystupovat jinak než předchozí koalice levého středu kancléře Olafa Scholze. Bez veřejně se odehrávajících hádek, s jasnou představou, jak řešit nejpalčivější problémy země. A hlavně se držet zásady, že na čem se koaliční partneři jednou dohodnou, má také platit.

V časech společného státu možná měli Češi sklon chovat se ke Slovákům jako k mladším bratrům, které je tu a tam třeba trochu vést. Postupem času, především díky zákonu o federaci platného od prvého ledna 1969, to ale mizelo a Slováci se cítili a chovali samostatně. Byť stále pod jednou střechou. Z níž se pak k českému překvapení po konci takřečeného socialistického tábora ihned počali drát ven.

Čestný lídr Motoristů Filip Turek, jaký to paradox, má problém: Dle zjištění serveru Page Not Found na něj bylo podáno trestní oznámení za sexuální násilí, k němuž mělo dojít před 15 až 20 lety. Ve zprávách z údajného Turkova osobního emailu se toto chování na řadě míst potvrzuje, doprovázené přitom sebelítostivými poznámkami a různými citovými manipulacemi, jakých bývají intimní roztržky plné. Co teď s tím?

Snad se Putin nad koncem liberální globalizace raduje předčasně. Proč je vysoká cena elektřiny v Německu Merzovou prohrou? Dukova omluva? Otevřená okna do ložnic politiků čili tvrdý návrat Turkovy minulosti.

Čeština je typická tím, že si v ní věci rádi tak trochu ulehčujeme. Místo víceslovných pojmenování velmi často volíme slova zkrácená. Na jedno takové zkrácené ale i nesklonné se v dalším dílu pořadu Okolo češtiny podívá bohemista Ondřej Bláha.

Všechno to začalo novinovým článkem v Canberrských Timesech v roce 1985. Pisatel navrhoval výrazně zvýšit počet letů startujících z melbournského letiště, aby prý „návštěvníci nemuseli strávit v Melbourne ani o minutu déle, než je nezbytně nutné“.

Tropy nahradilo ochlazení a někde i bouřky. Ty mají v průběhu týdne zesílit. „Pro východní části republiky bude platit výstraha s nejvyšším stupněm varování před srážkami,“ říká meteorolog Michal Žák. Dalšími tématy úterního Jak to vidí... jsou povodně v Texasu, prázdninové počasí, teplotní výkyvy, ohřívání moří a vliv počasí na školní výuky a délku prázdnin.

Tokajské víno je pro většinu z nás synonymem pro sladká bílá dezertní vína původem z Maďarska. Menší část historické vinařské oblasti Tokaj ale v roce 1918 po vytyčení nových hranic připadla Československu. Dodnes tam pěstují tokajské odrůdy jako Furmint, Lipovina nebo Muškát žlutý a o staletí staré řemeslo patřičně pečují. Slovenští vinaři z Tokaje už taky desítky let trpělivě vysvětlují, že tradiční tokajské vůbec nemusí odpovídat zažitým představám.

Vyrazit ráno sama do ulic města, o němž nic nevím. Vyjít z hotelu, rozhodnout se pro jeden směr a tím se vydat. To se mi nedávno podařilo v dánském Aarhusu; nový den mohl přinést cokoli.